Ačkoliv se po roce 1989 vyšetřování rozjelo na plné obrátky, vyšetřovatelé měli svázané ruce. Komunistické úřady a StB totiž zničily řadu důkazů, které by přivedly vyšetřování na stopu konkretního střelce.

Za své vzala teorie o milicionáři, svědci se shodli, že osudovou kulku vypálil do prchajícího davu policista. „Měl střílet značně vysoký muž s tmavými vlasy v uniformě VB a výložkami kapitána, ve věku kolem 30 roků. Po střelbě přijel gazik, do kterého nastoupil a odjel,“ uvedl historik Jan Břečka, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Na vlastní pěst pátral i Danušin otec Jaroslav Muzikář. „Holky se dušovaly, že na demonstraci nepůjdou. Domů se vrátila jen Jarka. Danku nám ukázali na úrazovce přikrytou bílou plachtou,“ popsal před lety děsivý zážitek. Zemřel bohužel bez poznání, kdo ho připravil o milovanou dceru.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu spis uzavřel v lednu 1996, pachatel zůstává neznámý. Ztratila se kulka ráže 7,65, která prošla týlem dívky, neexistují seznamy zasahujících policistů a milicionářů. Stejně tak zmizela v propadlišti dějin evidence služebních zbraní, podle kterých byla šance smrtící zbraň dohledat.

Video
Video se připravuje ...

Jan Břečka z historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně k popisu muže, který zastřelil 21.srpna 1969 Danuši Muzikářovou Zdeněk Matyáš

Skutečností také zůstává, že i v teoretickém případě vytipování možného pachatele (např. jeho označení anonymem) by bylo vzhledem k časovému odstupu prakticky nemožné najít takové důkazy, které by postačovaly ke sdělení obvinění,“ píše se v usnesení Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu z 26. ledna 1996.

Mimořádně brutální zásahy proti lidem protestujícím v ulicích Brna při prvním výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy měly za následek dva mrtvé a 29 zraněných. Z toho osm protestujících zranili příslušníci Veřejné bezpečnosti a milicionáři vážně. Jen do půlnoci 21. srpna 1969 zadrželi 327 demonstrantů, z nichž 101 čelilo trestnímu stíhání.

Fotogalerie
10 fotografií