9°C
Ivan Vystrčil, zkušený organizátor historických bitev, připravil se štábem spolupracovníků parádní podívanou, která se pochopitelně držela historických faktů. Proč mu učarovalo právě napoleonské období? „Jde o zajímavé období. Už jen fakt, jak se Napoleon vypracoval z obyčejného podporučíka dělostřelectva k titulu císaře, aby pak skončil sám a v izolaci, je fascinující. Z prostých lidí se stávali hybatelé dějin,“ řekl milovník historie a koní.
Konkrétní příběhy, nikoliv suchá historie
Při přípravě rekonstrukce z napoleonského období prý preferuje jednu podstatnou věc. „Nejvíc mě z tehdejší doby zajímají konkrétní prožitky konkrétních lidí, ne jen plošná historie ve strohých faktech,“ zdůraznil Vystrčil. Sám se během rekonstrukce v sedle svého hnědáka ujal jedné ze stěžejních rolí. A na vítězné straně – francouzské!
Bitevní manévry u Dobšic. Sevřený francouzský šik odolal všem atakům protivníka. Zdeněk Matyáš
„V té chvíli dosáhl toho, co chtěl. Bylo to i přes odpor jeho podřízených velitelů, kteří si byli jistí, že rakouskou armádu dorazí úplně. Napoleon v té době už předpokládal, že si vezme ruskou nebo rakouskou princeznu za ženu, byl v tom tedy určitý kalkul. Úplně zničit Rakousko, to nebyl jeho záměr,“ řekl Blesku historik.
Napoleon zůstal u Vídně
Hodinová rekonstrukce s více než dvěma stovkami aktérů se pochopitelně držela historie ve zkratce. Ve skutečnosti se boje v roce 1809 protáhly na několik dnů i proto, že vyjednavač rakouského císaře Františka I. se zdržel na cestě. Letos diváci marně čekali na samotného Napoleona Bonaparta, na bojiště za svými vítěznými krajany nedorazil. „Teď je teprve někde u Vídně,“ usmíval se Vystrčil.
Tradiční tečkou se stala šarvátka o brod v řece Dyji. Vítězní Francouzi i obklíčení Rakušané sklidili velký potlesk. „Líbí se mi tehdejší uniformy, koně, zápal nadšenců, kteří se věnují historii. Člověk si ale také uvědomí, kolik životů stály velmocenské ambice nejrůznějších potentátů,“ svěřil se jeden z diváků.
Za rok se oba soupeři opět setkají. Díky historii budou mít Francouzi opět vítězství v kapse.
Bitva u Znojma
Bitva z července 1809 byla součástí válečného konfliktu, který zahájil dubnový vpád Rakušanů a jejich spojenců do Bavorska. Francouzi po prvním překvapení zatlačili protivníka na jeho území, 13. května dokonce obsadili Vídeň. Arcivévoda Karel Ludvík se snažil získat čas na zformování svých vojsk, začátkem července se tak část rakouských vojů zastavila mezi Dobšicemi a Suchohrdly na Znojmesku. Tam 11. července dorazil francouzský generál Marmont. O obec a okolí se obě strany přetahovaly, 12. července však dorazily francouzské posily. Rakouští granátníci po velké průtrži mračen podnikli ještě jeden útok, značná francouzská přesila ale zvrátila misky vah na stranu Napoleona. Ten ale závěrečný útok k nelibosti podřízených zastavil a dal přednost jednání o příměří. V konečné fázi měl francouzský císař na bojišti 100 tisíc mužů proti 40 tisícům protivníka.
Epilog bitvy u Znojma, boj o brod přes Dyji. Obklíčení Rakušané vzdorují ostřelování a útoku kyrysníků. Zdeněk Matyáš
