Policistka Vladimíra z Brna má spolehlivého parťáka: Když mají po službě, vyhrávají trofeje!

Vladimíra a její čtyřnohý parťák familiérně přezdívaný Vanilka jsou sehranou dvojicí. Nejčastěji je potkáte při rizikových fotbalových utkáních, demonstracích, ale i hlídkování v odlehlejších částech Brna, především v chatových koloniích. A občas dojde i na pátračky v obtížně přístupném terénu.

Policistku a jejího koně ale spojuje i vášeň pro soutěže. Naposledy se představili o víkendu v brněnském jezdeckém areálu Panská lícha, kde se uskutečnilo jubilejní 20. mezinárodní policejní mistrovství v jezdectví a zároveň i Grand Prix Policie ČR v jízdě na koni. Vladimíra s Vanilkou brali v konkurenci dvou desítek jezdců a koní z osmi evropských zemí pohár pro celkového vítěze!

Video

Video se připravuje ...

Policistka Vladimíra zvládla s Vanilkou policejní parkur bez ztráty kytičky. V Brně se stali celkovými vítězi 20. mezinárodní policejní mistrovství v jezdectví Zdeněk Matyáš

„Je to skvělé. Dnes nám všechno  ideálně vyšlo,“ netajila se spokojeností žena, která slouží v oddělení služební hipologie při krajském policejním ředitelství už více než dvě desítky let.

Když je koníček životní láskou i prací

„Vyrůstala jsem na vesnici, koně jsou moje životní láska. Jezdila jsem v tamním oddílu, když pak zřídila jízdní oddíl i policie v Brně, neváhala jsem ani chvíli. A vidíte, už je to 22 let,“ svěřila se sympatická policistka.

Její Vanilka se tvářil zpočátku nedůvěřivě, nakonec si ale se společným fotem pro Blesk dal říct. „Služební kůň by měl být klidný, vyrovnaný. Já jsem se do pár vyhrocených situací už dostala, Vanilka ještě ne. Ale určitě to zvládne, je učenlivý,“ řekla Blesku Vladimíra.

Na mistrovství policejních koní v Brně sklízela dvojice V+V zasloužený potlesk diváků, všechny nástrahy skokového derby či policejního parkuru zvládla perfektně. A nezklamala ani při obávaném skoku mohutnosti. Není divu, že pohár pro celkového vítěze šampionátu zůstal jejich zásluhou doma v Brně. Sbírka trofejí Vladimíry a Vanilky se rozrostla o další poháry!

Radost z úspěchu Vladimíry měl i podpraporčík Přemysl John, její kolega z jízdního oddílu, který ovládl soutěž před 3 roky v sedle Derwisze. Svého služebního koně zapůjčil na závody britské kolegyni July, sám se sžíval s nováčkem Murphym, šestiletým českým teplokrevníkem. „Je trochu temperamentní, ale to se časem srovná. Jeho budoucnost u sboru je dobrá,“ mínil policista.

Policejní kůň musí být kliďas!

Také Přemysla jeho práce baví. S koněm je to prý tak trochu jako s člověkem. „Správný kůň pro tuto práci musí mít vyrovnaný charakter, sangvinik, ochotný k práci, který se nenechá rozhodit nenadálou situací. Výběr z adeptů pro policii probíhá kolem čtvrtého až pátého roku života, hlavní je pochopitelně zdravotní stav. Když to zvládne, putuje na rok do výcvikového střediska,“ prozradil Přemysl.

Teprve potom je z něj čtyřnohý policista.  A když si poctivě odkroutí své roky? „Do výslužby koně nechodí jako lidé po dosažení určitého věku, je to podle zdraví. Některý jde na odpočinek ve čtrnácti, jiný až v osmnácti letech,“ říká policista. A jak vypadá důchod policejního koně? Přemysl se dušuje, že nekončí na jatkách. „Odprodá se, většinou najde domov u někoho, kdo potřebuje koně jako parťáka domů, se zahradou a zázemím,“ ubezpečuje Přemysl John.