9°C
„Co znamená jméno šéfa nacistické kriminální policie Karla Schwabeho poblíž Zdeňka Kesslera, někdejšího předsedy Ústavního soudu, kterého v káznici věznili komunisté? To je nehoráznost,“ durdí se Pospíšil. Tabule je v káznici, budoucím Kreativním centru Brno, umístěna od července. Pospíšil, který za předchozího primátora Onderky coby jeho náměstek projekt podporoval, nic nepostřehl. Echo mu prý dali až historici.
Pohled na tabuli potvrzuje bizarní kombinace. Básník Zdeněk Rotrekl odsouzený komunisty původně ke smrti za velezradu kousek od jména předsedy senátu nacistického stanného soudu Otto Koslowského, komisař brněnského gestapa Kurt Leischke vedle židovského spisovatele Petera Demetze. Pospíšil to označil za urážku těch, kteří v káznici trpěli, stejně jako jejich příbuzných.
Hollan: Bouře ve sklenici vody
Náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno), který je pod projektem přeměny bývalé káznice na Kreativní centrum Brno hlavní měrou podepsán, kroutí hlavou. „K výsledné podobě po sanaci prostor máme pochvalné reakce politických vězňů, nikdo si nestěžoval. Je to uměle vytažená kauza,“ tvrdí Hollan. Nejde prý o pamětní desku, ale vstupní tabuli se jmény lidí, kteří káznicí prošli. Odpůrců nacismu a komunismu, přisluhovačů obou režimů, ale třeba i uherských jakobínů, generála Radoly Gajdy nebo básníka Petra Bezruče.
Jména doplní tabule s podrobnými informacemi
Pospíšil požaduje důkladné oddělení jmen s patřičným komentářem. „Na jedné straně jména vlastenců, na druhé straně zloduchů. S jasným vysvětlením, kdo je kdo,“ popsal Blesku svou představu. Magistrát přitom s touto variantou počítá. „Umístíme tam tabuli s podrobnými informacemi o jednotlivých lidech, kteří prošli káznicí. Přestavba objektu pokračuje, uvnitř vznikne také památník, důstojné pietní místo,“ vzkazuje Hollan nespokojenému Pospíšilovi.
Galerie těch, kteří prošli káznicí od 18. století
Podle Terezy Chrástové, koordinátorky projektu Kreativní centrum Brno, výčet jmen na tabuli u vchodu ilustruje historii objektu od roku 1784 po 50. léta 20. století. Ta je navíc popsána na další tabuli na pravé straně ode dveří. „Tedy to, že se v jednom objektu potkávali jak stoupenci, tak odpůrci různých režimů, pozitivní i negativní osobnosti. A museli spolu často koexistovat v jednom prostoru. Není to samozřejmě pamětní tabule nespravedlivě odsouzených,“ říká Chrástová.
O prohlídku temného místa brněnské historie je stále značný zájem. Například ve státní svátek 17. listopadu si prostory chtělo prohlédnout hned 2500 zájemců, dovnitř se dostalo jen 150 šťastlivců. Další prohlídka je v plánu v úterý 29. listopadu.
Kdo také prošel káznicí na Cejlu
Kurt Leischke (1905–1947) – komisař brněnského gestapa. 21. dubna 1945, pět dnů před osvobozením Brna, velel popravčí četě, která v Medlánkách zastřelila 15 Brňanů. Popraven v káznici na Cejlu v roce 1947.
Radola Gajda (1892–1948) – jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku, zastával významný post v armádě admirála Kolčaka. V roce 1926 degradován a vyloučen z československé armády, později předseda Národní obce fašistické. V roce 1933 účastník puče a útoku na kasárna v Židenicích. V roce 1947 odsouzen ke dvěma rokům vězení, přestože podporoval odbojáře a kolaborace s Němci mu nebyla prokázána.
Otto Koslowski (1900–1947) – kriminální rada gestapa v Brně, předseda druhého stanného soudu v Brně, později velitel speciální protipartyzánské jednotky. Popraven v káznici na Cejlu v roce 1947.
Zdeněk Rotrekl (1920–2013) – český básník, spisovatel, esejista, kritik, publicista, literární historik a scenárista. V roce 1949 zatčen StB, odsouzen ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři k trestu smrti, později mu byl trest změněn na doživotí. Strávil 13 let na Borech. Po roce 1968 působil v disentu.
Zdeněk Kessler (1926–2003) – český právník, soudce a předseda Ústavního soudu ČR. V roce 1953 odsouzen k 17 rokům vězení za vlastizradu. V roce 1960 amnestován.
