9°C
Po třech staletích se tak opět na denní světlo dostaly relikvie z roku 1720! V té době sužovaly Evropu morové rány a v Čechách vládl král Karel VI. Cennosti z těchto pohnutých let doplnily drobnosti z let 1864 a 1978, kdy se kostelní báň opravovala.
K nejcennějším památkám patří více než 300 let stará kněžská štóla. Schránka z makovice věže kostela ukrývala především osobní modlitební věci sester voršilek, kterým kostel v minulosti patřil. „Vidíme relikvie svatých, křížky nebo růženec,“ nadšeně hlásila Marie Plevová z archivu Biskupství brněnského. Většina textilií se ovšem nezachovala v ideálním stavu, i přes obaly zplesnivěly. Ještě hůř dopadly švabachem psané německé noviny, které se nepodařilo ani datovat.
Bez porušení naopak přečkaly tři staletí obrázky světců, relikvie, křížky a osobní růženec jedné z jeptišek. Z pozůstatků oliv by se snad dodnes dal uvařit i luxusní čaj! Unikátem je pak pergamen potvrzující pravost ostatků světce Jana Sarkandra, který kostelu v roce 1861 vystavil tehdejší brněnský biskup Antonín Arnošt Schaffgotsche.
Muzejníci budou nyní předměty několik měsíců zkoumat a pak rozhodnou, kdy a jak některé z nich vystaví.
Nálezy z bání chrámů nejsou vždy stejné. V brněnském kostele se předkové zaměřili na předměty, které byly důležité pro řád, větší část souvisí se spiritualitou sester voršilek. Světské věci se ukládaly spíše do venkovských kostelů, na jejichž opravy přispívala obec.
