"Podle obžaloby se dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele, porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku. V případě prokázání viny hrozí obžalovanému trest v rozmezí od tří do deseti let," uvedla mluvčí soudu Lucie Olšarová.

Pořízek měl jako předseda krajského soudu na starost také stavbu justičního areálu za konečných 1,9 miliardy korun. Jím zřízená komise také vybrala zhotovitele společnost IMOS Brno.

Právě této firmě pak Pořízek podle obžaloby už během stavby zadal bez výběrového řízení dvě dílčí zakázky související se stavbou budovy pro státní zastupitelství. Obě zakázky, na stavbu dvou podzemních podlaží a nadzemní části budovy, ale byly podle žalobkyně předražené. Celkem stály 276 milionů korun, levnější údajně mohly být o víc jak 35 milionů korun.

Pořízek jakékoli pochybení popírá. V minulosti upozorňoval na to, že změna nákladů v projektu je interpretována špatně. Například řekl, že při stanovení prvotní částky nebyly známy všechny údaje z dokumentace, například napojení na dopravní infrastrukturu či na sítě. V původním zadávacím řízení se také podle něj například nepočítalo s tím, že se do nového areálu přestěhují žalobci z Brna-venkova.

"Důrazně popírám, že bych se dopustil jakéhokoliv trestného činu, ze kterého jsem obžalován. Důrazně popírám, že bych se jej dopustil vědomě či z nedbalosti. Trestní stíhání je proti mě vedeno neoprávněně a je naprosto absurdní," řekl před soudem.

Dvaašedesátiletý Pořízek se v roce 1991 stal soudcem Krajského obchodního soudu v Brně. Ještě před jeho sloučením s Krajským soudem v Brně byl jeho místopředsedou i předsedou. Přímo Krajský soud v Brně vedl od roku 2001. Po svém obvinění v roce 2012 byl zproštěn funkce soudce a předsedy soudu. Později ale tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) rozhodla, že soudit může i nadále.

V již postaveném justičním areálu sídlí v hlavní budově Městský soud Brno a Okresní soud Brno-venkov a v dalším objektu státní zástupci pro Brno-město a Brno-venkov. Stavba brněnského areálu měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun. Po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun, tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy.

Ostravský krajský soud se případem zabýval už jednou. V prosinci 2014 v neveřejném zasedání trestní stíhání zastavil. Vrchní soud v Olomouci ale rozhodnutí zrušil a nařídil projednání případu.