7°C
Cílem projektu je, aby v republice nebyli už žádní lidé bez domova. Zatím je jich v republice podle odhadů zhruba 70 tisíc.
„Už jen to, že člověk bydlí, je pro společnost přínosné. Netopí se peníze daňových poplatníků v komerčním ubytování obchodníků s chudobou a ani se nerozvíjí kriminalita spojená s bezdomovectvím,“ vysvětluje pro MF Dnes brněnský zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má tamní sociální program na starosti.
Podobný program už zkoušeli i v Ostravě. Tam si lidé museli bydlení takzvaně zasloužit, to ale nefungovalo. Program tam prý pomáhal jen velice úzké skupině lidí v nouzi.
Podle „brněnské verze“ budou lidé uzavírat s městem klasickou nájemní smlouvu. Nebudou moci ničit vybavení nebo blokovat společné prostory. Vstupní podmínkou bude i to, že zájemci o sociální bydlení budou muset nechat přepsat příspěvek a doplatek na bydlení, ze kterých bude hrazeno nájemné, přímo na město. Byty by tak museli opustit ve chvíli, kdy by podle příjmového testu nespadali už do ohrožené skupiny.
Podle opozice to může být ale demotivační jak pro nájemníky, tak pro ostatní. Navíc podle poslankyně za TOP 09 Markéty Adamové podpoří podvody s bydlením. Například senioři prý budou moci přepsat byt na své příbuzné a sami se budou moci přihlásit do sociálního bydlení.
V Brně chtějí zabránit vzniku ghett
Pilotní program kromě první padesátky počítá s dalšími 265 rodinami a jednotlivci. Brno sice vlastní 29 tisíc obytných jednotek, ale většinu spravují městské části a v těch obyvatelných navíc lidé bydlí.
Do programu tedy zapojí jen ty spravované přímo městem a neobyvatelné, které se nachází v domech vyžadující větší rekonstrukci, opraví z městského fondu oprav. Navíc chtějí stanovit i počet bytů na jeden dům, aby zamezili vzniku takzvaných ghett.
Podle zákonu o sociálním bydlení by navíc na ně měli nárok lidé z ulic a ubytoven, ale i rodiny, které za bydlení utratí více než 40 procent příjmů. Podle konceptu jich je přes čtvrt milionu. Šlo by tedy o každou třetí domácnost v nájmu. Brno by tam po městských částech muselo požadovat navrácení „svých“ bytů. Možné to podle Freunda je. Většina měst ale tento optimismus nesdílí.
Podle místopředsedkyně svazu měst a obcí Dagmar Novosadové v uplynulých letech města obyvatelům prodávala, a tak jim jich teď už moc na potřeby sociálního bydlení nezbývá. Zároveň se jim prý nelíbí, že stát opět převádí na města část vlastní agendy, na kterou nestačí.
Developer: Poškodí to ceny bytů
Brněnská strategie i vládní koncept mají navíc koketovat s tím, že by obce mohly požadovat od developerů určité procento nově postavených bytů právě do fondu sociálního bydlení. Ani jeden ze schválených dokumentů to ale nerozebírá.
„Promítlo by se to do cen ostatních bytů v projektu, které nikdo zadarmo nedostává. Cenu přidělovaných bytů nakonec zaplatí běžní klienti, rodiny s hypotékou na desítky let,“ uzavřel šéf developerské společnosti Trikaya Alexej Veselý.
