Dosud poslední výbory z Kapounovy tvorby vyšly v 70. letech minulého století. Poté už vydavatelé jeho dílo opomíjeli. Za života stihl autor vydat dvě desítky knih.

"Některé z jeho sbírek ho jistě řadí mezi básníky 'první kategorie', kam patřili například Jan Skácel anebo další z Brňanů, totiž Oldřich Mikulášek," uvedl v doslovu Ladislav Soldán, který nový výbor s Ivem Lukášem uspořádal.

Kapoun se narodil v roce 1902 v Dubňanech na Hodonínsku. Byl venkovským učitelem, po druhé světové válce vedl literární oddělení v brněnském rozhlase. Jako básník debutoval ve 30. letech. Po roce 1948 měl několikaletou ediční pauzu. Zemřel po těžké nemoci v roce 1963.

Výbor z Kapounova díla je svědectvím nejen o autorovi, ale také o době. Podle literárních vědců byl totiž Kapoun sice především básníkem stálého roznícení nad ženskou krásou, všímal si však společenských námětů a psal i angažovanou poezii. Ve výboru je báseň odrážející smrt Tomáše Garrigua Masaryka i poválečné chvály na Rudou armádu.

Dobový kontext dokreslují fotografie, faksimile dokumentů, honorářové smlouvy, partitury zhudebněných básní. Součástí knihy je také dopis od Milana Kundery nebo nekrolog od Jana Skácela.