Podle Křižanova scénáře vznikl v roce 1998 úspěšný film režiséra Vladimíra Michálka, získal deset Českých lvů a bodoval i v zahraničí. Bareš jej už tehdy viděl a obdivoval, westernově laděné příběhy jej zajímaly a zajímají dosud. "Malinko mě mrzí, že jsem se k této roli dopracoval skoro až v 50 letech. Nejsem už tak svižný kovboj, jako jsem býval dřív," řekl dnes novinářům.

V Mahenově činohře strávil Bareš v minulosti asi 11 sezon, odcházel postupně na "volnou nohu" a později zakotvil v Národním divadle v Praze. Jeho angažmá ve "zlaté kapličce" ale nyní skončilo, i proto si mohl dovolit přijmout hostování v Brně.

Františákova divadelní adaptace se už hrála v roce 2011 ve Zlíně a o dva roky později v Plzni. Teprve v Brně je však Františák zároveň režisérem představení. Text znovu upravil, usiloval o koncentraci děje, některé epizodické výjevy ze scénáře vypadly. Větší prostor věnuje Františák ženským postavám.

Drama se odehrává v roce 1943 v moravské vsi, kam se přichází ukrýt kovář a evangelík Baran. Důvěru místních katolických starousedlíků však nezíská. Nakonec se jej rozhodnou využít, aby se zbavili Sekala - nemanželského syna z jednoho gruntu, jenž využívá politickou situaci, terorizuje vesnici a udává ostatní statkáře gestapu, aby se dostal k jejich majetku. Vše neúprosně směřuje k osudovému střetu statečného cizince a místního zloducha. Scénář sleduje také dilema vesničanů, kteří se rozhodují, zda se postavit zlu a zda lze sáhnout k vraždě padoucha.

Ačkoliv jde o drama pevně zasazené do protektorátního období, jeho téma je podle režiséra i dramaturgyně Lucie Němečkové aktuální i dnes. "Obsahuje existenciální otázky, které si klademe v každé době," domnívá se Němečková. Inscenace má premiéru v pátek 9. října.