"V pozůstalosti jsou písemné, obrazové a další doklady jeho tvorby, které představují mnohovrstevnatý obraz jeho osobnosti. Jsou v ní i osobní předměty a dokumenty, korespondence, zápisky z cest. Vypovídají o tom, jak se neklidné dějiny 20. století dotýkaly jeho rodiny," uvedla mluvčí muzea Eva Pánková. Muzeum má také v režimu dlouhodobé výpůjčky originální výtvarná díla. "Nyní vzniká v budově muzea v Hudcově ulici malá expozice, kterou uvidí veřejnost na podzim," doplnila Pánková.

Sekora se narodil v roce 1899. Od roku 1921 pracoval jako sportovní redaktor a kreslíř v brněnských Lidových novinách, koncem 20. let se s redakcí přestěhoval do Prahy a až do roku 1941 redigoval rubriku Dětský koutek. Kvůli tomu, že manželka byla Židovka, musel odejít, sám byl rok vězněn v pracovním táboře. Založil také a redigoval časopis Sport a je považován za zakladatele českého ragby, které poznal při návštěvě Paříže.

Jako kreslíř vytvořil řadu postaviček, z nichž desetiletí přetrvaly v zájmu dětí Ferda Mravenec a Brouk Pytlík. Po válce pokračoval ve své novinářské, spisovatelské a kreslířské činnosti, věnoval se loutkovému divadlu. Tři roky před smrtí byl jmenován zasloužilým umělcem.