8°C
V domě žil s rodinou od začátku loňského března do konce listopadu. Odcházel odtud vyčerpaný, na pokraji sil. „Tušil jsem, že pro děti můj odchod nic dobrého nepřinese,“ předznamenal. Jeho nové svědectví je v protikladu k tvrzení rodiny, která se prý o děti ze všech sil starala. Babička dětí například již dříve pro Blesk uvedla, že se rodina do špatné situace dostala hlavně kvůli nespravedlivé exekuci.
Místo WC díra
Do domku se s přítelkyní, matkou dětí, přistěhoval loni 3. března. V tu dobu tam už dva roky žila babička dětí s druhem a jejich prababička. „Vůbec jsme netušili, do čeho jdeme,“ líčil první šok po stěhování Petr Rendáš.
„Všude bordel, nepořádek a špína. Barák byl v hrozném stavu. Rodina sice tvrdila, že dává dům do pořádku, ale nikdo nedělal vůbec nic,“ tvrdí Petr Rendáš.
Nejprve opravil záchod. Byl prý bez splachování a jen provizorně postavený na desce, ve které byla díra do septiku. Neuklízelo se. Nádobí se prý mylo jednou za týden, všude plíseň. „Nejvíce mne zarazilo, že v kuchyni ani koupelně nebyla zavedena teplá voda. To už tam žili ti dospělí přes dva roky. Shromažďovali kolem sebe jen bordel. Dvůr byl zaházený starým nábytkem, všude psí trus. Neskutečná špína, hnus,“ líčil Petr Rendáš.
Koupání v jedné vodě
Po přestěhování začal makat, aby se v domě dalo civilizovaně bydlet. „Po práci jsem přišel ve čtyři odpoledne a do osmi do večera jsem makal na baráku. Za vlastní peníze jsem vybetonoval a vykachličkoval záchod, udělal splachování. Opravil jsem zdi i stropy. Když byl záchod hotový, koupil jsem bojler, připojil jej. Konečně se dalo koupat a sprchovat,“ líčí muž.
Do té doby se podle něj děti koupaly v jedné vodě ve vaničce. Petr Rendáš pak zavedl vodu i do kuchyně. Do té doby byla podle něj jen v kbelíku voda a ta se přenášela do hrnců.
Místo úklidu seděla u počítače
Přítel matky nebohých dětí se brzy stal podle svých slov děvečkou pro všechno. „Nejhorší bylo, že jsem musel i uklízet. Tam nebylo nikoho, kdo by se chytil hadru a smetáku. Nikdo nezametl, nevytřel,“ řekl. Jeho přítelkyně byla pořád unavená z dětí. „Ano, starala se o ně. Ale také v kuse seděla na Facebooku. Moc nevařila, neuklízela,“ líčí její expřítel.
Proč neodešel? „Já se zamiloval do dětí. Ony byly úžasné. Andílci! Tu nejmenší jsem vychovával už od porodnice. Proto jsem se snažil bojovat, ty děti mi dávaly sílu, abych jim udělal aspoň nějaké zázemí,“ líčí Petr Rendáš. U roční holčičky dokonce uvažoval, že si ji osvojí.
Chlap, který pracoval u lisu jako obráběč kovů a pak ve firmě na autoskla, postavil dětem na velké zahradě houpačku, bazének a pískoviště, aby si měly kde hrát. A užily si dětství. „Sám jsem ho totiž ideální neměl,“ polkl muž nasucho.
„Chtěl jsem jim dát lásku. Dospělí o děti extra zájem neměli. Babička se občas na deset minut pomazlila s prostředním chlapečkem. A pak hned, že je unavená a že se musí natáhnout,“ tvrdí Petr Rendáš.
Hádky a odchod
Domů nosil podle svých slov týdně pět až šest tisíc korun výplaty. „Veškeré peníze jsem dával přítelkyni. Nechával jsem si tak pětistovku. Občas jsem si potřeboval skočit na pivčo. Člověk si potřebuje pročistit trochu hlavu,“ líčil pan Petr. Časem začaly mladému muži docházet síly. „To se nedalo už vydržet. I když jsem se snažil dát dětem první poslední, sám ten marný boj nedokážete vybojovat,“ řekl.
Pak se ale Petr Rendáš prý už nemohl dívat ani na vztah jeho přítelkyně k dětem. „Nejstarší dcerce bylo osm let. Musela maličkou sestru často přebalovat i krmit. Jen slyšela: »Nakrm malou, přebal malou…«“
To byl také asi hlavní impulz k rozchodu. Partneři se kvůli tomu začali hádat. „Už jsem se na to nemohl dívat. Vidělo to na mně i okolí. Šéfová i kamarádi mi říkali, ať se na vše vybodnu a jdu. Ale já nechtěl. Věděl jsem, že když se na to vykašlu, ty děti se nebudou mít dobře,“ hlesl s pohnutím Petr Rendáš.
VIDEO: Soused Pavel Kmín hovoří o rodině, v níž zemřely při požáru tři děti (†1, †4, †9).
VIDEO: V tomto domě na Znojemsku zemřely tři děti (†1, †4, †9). Nepřežily požár.
V tomto domě zemřely tři děti (†1, †4, †9). Nepřežily požár. Hynek Zdeněk, blesk.cz
