7°C
„Otcův pečlivě utříděný archiv čítá desítky tisíc negativů, Měl jsem obavy, že je budu muset procházet, přitom byl pouhý měsíc na přípravu výstavy. Nakonec jsem se k tomu vůbec nedostal. Je to opravdu práce na roky,“ posteskl si Tino.
Půl století s fotoaparátem
I tak představuje výstava v divadelní galerii reprezentativní průřez tvorbou muže, který obsáhl se svými fotoaparáty bezmála půl století. Nechybí snímky hereckých osobností, malířů, básníků a spisovatelů, rockových kapel, umělecké akty, ale i cenné fotografie z éry brněnských divadel. A pochopitelně nechybí ani Jefovi přátelé – například Bolek Polívka, Arnošt Goldflam, Miroslav Donutil.
Výstavu doplňuje i vitrína, do níž Tino vložil některé otcovy fotoaparáty. „Měl jich desítky, ale spíš přes stovku, to když člověk prochází jeho šuplíky a stále něco nachází. Nikdy žádný neprodal, říkal, že k nim má citový vztah. Proto jsem neváhal a některé přivezl, aby se lidé mohli podívat, čím vznikaly tátovy fotografie,“ řekl Blesku Tino Kratochvil.
Moša: Jef je dalším základním kamenem divadla
„Jef odešel předčasně, příliš brzy, mohl tady být s námi dál a radovat se ze společné práce. Tino s námi spolupracuje už pět let, s tátou se výborně doplňovali. Jsem rád, že po odchodu Jefa není poznat, že by se něco změnilo," uvedl ředitel divadla Stanislav Moša.
„Práci pro divadlo věnoval každou vteřinu svého života, dělal to s nadšením pro každého z nás. A především pro herce, kteří divadlo vytvářejí. Na hudební scéně máme dva základní kameny. Z Dolních Věstonic a z kolébky muzikálu z Broadwaye. Právě ten přivezl v roce 2001 Jef z New Yorku, když o to požádal svého přítele Miloše Formana. A dovolím si říci, že Jef je svou prací a životem tím dalším základním kamenem našeho divadla,“ podtrhl na vernisáži výstavy Moša.
Josef Jef Kratochvil (1943-2018)
Po návratu ze základní vojenské služby se začal zajímat o fotografické kurzy. Kolem roku 1971 vznikl jeho pseudonym Jef poté, když pod jednou fotografií v tisku omylem vypadla dvě písmena ze jména Josef. Svými fotoaparáty mapoval mimo jiné brněnská divadla.
Od 90. let působil v Městském divadle Brno. Roku 1995 vznikl divadelní časopis Dokořán, jehož se stal šéfredaktorem a zároveň dvorním fotografem přední divadelní scény.
V roce 1999 byl Jef Kratochvil nominován na cenu Alfréda Radoka za divadelní fotografii. Po roce 1989 se podílel na náplni prvního erotického časopisu v Československu s názvem Lucky Boy.
