Poklidný život rodiny inženýra Stanislava Goldflama (dědeček divadelníka Arnošta) v Brně přerušila druhá světová válka. Osud byl k rodině krutý. „Většina příbuzných známého herce, režiséra a spisovatele Arnošta Goldflama válku nepřežila, zahynuli během holocaustu v nacistických vyhlazovacích táborech,“ říká historik Adam Hradílek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Čtyři bratři – Viktor, Otto, Rudolf a Bedřich – byli už v září 1939 v Brně zatčeni gestapem a internováni. „Táta mi říkal, že je zavřeli nejdříve v Kounicových kolejích, pak na Špilberku. Následně byli (18. října 1939 – pozn. autorky) odvezeni do koncentračního tábora v Nisku nad Sanem v Polsku,“ vypráví Arnošt Goldflam.

Koncentrační tábor v Nisku ale teprve vznikal. „Neměli tam pro ně postavené baráky, nebylo tam nic. Přitom přivezli do oblasti hodně vězňů. Nacisté se tak rozhodli vyhnat je střelbou za hranice do Sovětského svazu,“ říká herec. Stráž vězňům vyhrožovala, že kdo se vrátí zpět, bude zastřelen.

Video
délka: 01:07
720p 360p

Vernisáž výstav Čechoslováci v gulagu a Židé v gulagu zahajoval ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra a promluvil také autor výstavy historik Adam Hradílek. Markéta Malá

V Sovětském svazu byli postupně pozatýkáni tajnou službou NKVD. „Všichni čtyři bratři otročili v Sovětském svazu. Dva strýcové Arnošta Goldflama byli odsouzeni do gulagu, Arnoštův otec Otto a strýc Bedřich byli bez rozsudku posláni na nucenou práci do továren. Tyto továrny – podobně jako gulagy – také spravovala sovětská tajná služba,“ vysvětluje historik Hradílek.

Příbuzní Arnošta Goldflama o strastích prožitých v Sovětském svazu neradi hovořili. „Můj strýc Viktor o gulagu nikdy nemluvil a druhý strýc Rudolf emigroval po válce do Terstu v Itálii, čili já jsem ho v životě nepotkal. Vím ale, že tatínek pracoval ve strojové traktorové stanici, než ho povolali do Svobodovy armády,“ vzpomíná Arnošt Goldflam.

Otto Goldflam byl v květnu 1940 deportován nejdříve do Kyjeva a v červenci 1941 pak do Uzbekistánu, kde necelý rok pracoval v dílně. „Všichni čtyři bratři měli nakonec štěstí, že se dožili amnestie pro československé občany vězněné v SSSR a byli v roce 1942 propuštěni do vznikající československé vojenské jednotky v Buzuluku,“ tvrdí Hradílek.

Anabáze otce známého divadelníka tím ale neskončila. On i jeho bratři se sice dožili konce války, Otto byl ale za války dvakrát postřelen. „Ukazoval mi, kde byl zraněn. Poprvé byl postřelen do stehna, podruhé do předloktí,“ říká Arnošt Goldflam a dodává, že jeho strýc Bedřich doplatil na to, že jako jediný z bratrů i po roce 1945 v armádě zůstal. Byl v 50. letech ve vykonstruovaném procesu odsouzen.

Osudy Otto Goldflama a jeho bratrů vypráví výstava Židé v gulagu, která je do 27. května k vidění v Brně v atomovém krytu na Husové ulici. „Zajímavé je, že ve spisech se dochoval i dopis babičky Arnošta Goldflama. Psala svým čtyřem dětem z protektorátu. Ve chvíli, kdy bratry NKVD pozatýkala, sebrala jim všechny dokumenty, mezi nimi i toto cenné psaní,“ říká Hradílek. Babička Arnošta Goldflama se konce války nedožila, zahynula v koncentračním táboře.

Fotogalerie
10 fotografií