Zaměřili se na odhalení jeho struktury a způsobu, jakým ho protilátky v lidském těle ničí. Po třech letech zkoumání zjistili protilátku, která brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit. Objev je natolik významný, že jej nyní zveřejnil prestižní světový časopis Nature Communications.

Poznání slabiny viru umožní vyvinout vakcínu

Virus klíšťové encefalitidy má membránový obal, na jehož povrchu jsou bílkoviny, na něž se vážou protilátky vytvářené imunitním systémem. „Pro strukturní analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, a brání tak infekci. Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit,“ přiblížil práci její hlavní autor Tibor Füzik, který působí ve výzkumné skupině Pavla Plevky zabývající se strukturní virologií.

Struktura virů určuje to, jak infikují buňky, a její podrobné poznání tak může v budoucnu vést například k vytvoření vakcíny nebo léčiva proti klíšťové encefalitidě. Výzkum toho, jak protilátka zabraňuje viru v jeho množení, trval zhruba tři roky a vědci v něm budou dál pokračovat.

Na řadě jsou viry, které mohou za rýmu

„Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura a také vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se pak budou hledat látky, které mohou infekci zastavit,“ tvrdí výzkumník Füzik.

Strukturní virologové z Ceitecu Masarykovy univerzity se kromě klíšťové encefalitidy věnují také studiu včelích virů a lidských pikornavirů. To je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení až po záněty mozku. Zajímají se také o takzvané bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.

K nákaze stačí i hlt mléka

Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě, ročně onemocní až tisíc lidí. Zákeřný virus může navíc vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku, někteří nemocní zemřou. Na nemoc, která zanechává trvalé následky, zatím neexistuje lék.

Klíšťata se navíc z přírody dostávají stále blíž člověku, jsou už nejen na venkově a okrajích měst, ale i v parcích a zahradách v městské zástavbě. Rizikové oblasti zasahují do všech krajů.

Velkými »sběrači« klíšťat jsou domácí mazlíčci – psi a kočky. K nákaze stačí dokonce i hlt nepasterizovaného kontaminovaného mléka.

VIDEO: Eva prodělala klíšťovou encefalitidu: V noci mě brní nohy, po sportu bolí hlava.

Video
Video se připravuje ...

Eva prodělala klíšťovou encefalitidu: V noci mě brní nohy, po sportu bolí hlava Daniel Vitouš

Fotogalerie
4 fotografie