8°C
František Kocourek se narodil v Brně-Řečkovicích 21. února 1947. Původně se vyučil písmomalířem, později se živil i jako uhlíř. Smysl pro humor zřejmě podědil po svých předcích, kteří se s oblibou scházeli v hospodě a veselými historkami a anekdotami bavili přítomné, včetně malého Franty, který podědil vypravěčský talent.
Lamželezo s černou maskou
Ve dvanácti letech začal trénovat v zápasnickém oddílu brněnské Zbrojovky. Posléze se však jeho zájem obrátil k jinému, méně obvyklému oboru. Podle vzpomínek jeho bratrance přišla jednoho dne domů pozvánka, která hlásala: »Franta Kocourek – zápasník Spartaku Zbrojovka, nejmladší lamželezo, moderní gladiátor, předvede největší silácké výkony a zápas s černou maskou«.
Jeho dospělý život lemuje řada stěží uvěřitelných historek, u nichž ani pamětníci nedokážou s jistotou odlišit, kde končí jejich reálný základ a začíná bujná fantazie. Proslavil se i jako spisovatel a znalec hantecu, v němž sepsal třeba historické povídky »Jak Žanek Žižkové šeredně vybóchal křížatý« nebo svérázný popis bitvy na Bílé hoře s názvem »Mlata na Bílendě 16 kilo 20«.
Zlatý slavík
Jedním z jeho povedených kousků byla například snaha proslavit slaboduchého kamaráda Rudyho Kovandu. Kocourek totiž neohrabaného a mentálně zaostalého Kovandu přihlásil do soutěže populární hudby Zlatý slavík. Málem se mu povedlo udělat z Kovandy nejlepšího zpěváka v zemi! Kocourek rozeslal známým a po školách hlasovací kupony z časopisu Mladý svět. Všichni označili jako největší hvězdu tehdejší pop music šišlajícího tělnatého Kovandu. Na trik se v Praze přišlo na poslední chvíli.
S Polívkou i Donutilem
Koncem 60. let vystupoval Kocourek pod přezdívkami Boris Tyger nebo Zlatý Torro i ve vídeňských kabaretech. Při představeních trhal telefonní seznamy, ohýbal železné pruty, nechal si na hrudi rozbíjet kameny nebo si lehal pod jedoucí vůz.
Doma hrál v Mahenově divadle a hlavně v Divadle na provázku, objevil se také v několika filmech, například Antonyho šance (1986) či Balada pro banditu (1978). Stal se parťákem Bolka Polívky, Jiřího Pechy či Miroslava Donutila, kteří o něm dál šíří nesmrtelné historky.
Smrt mu nevěřili
Legendární Franta zemřel náhle na selhání srdce 7. července 1991. Smrt ho zastihla v jeho oblíbené hospůdce. Franta tam seděl s přáteli, jednomu z nich položil hlavu na rameno a skonal. Známého šprýmaře prý všichni kolem stolu podezírali z recese a mnozí jeho smrti nevěřili, ani když stáli nad jeho rakví.
Zdroj: svobodny-svet.cz
