9°C
„Byli jsme tehdy ještě hodně malí. Já jsem měl dva roky a sestra 4, když byl tady táta v roce 1951 zavřený. Nebyl to žádný kriminálník, ale živnostník, který obdivoval myšlenky T. G. Masaryka,“ uvedl Eduard Chelik.
O deset let později se otec se synem do Brna vypravil a ukazoval mu zvenčí celu, kde byl zavřený. „Pamatuji si to jak dnes, vím, že to bylo druhé okno zkraje v ulici Soudní. Nikdy mne ale nenapadlo zjistit, jak to vypadalo uvnitř,“ přiznal Chelik.
Zaujal je nápis na zdi
K návštěvě bývalé káznice ho i jeho sestru Libuši Doupovcovou přiměla televizní reportáž. „Když ji před dvěma měsíci vysílali v televizi, všimla si sousedka, že na jedné zdi byl vyrytý nápis Chelik. Jelikož máme dost atypické příjmení, jsme přesvědčeni, že jeho autorem byl náš otec,“ uvedla Doupovcová.
Sourozenci hledali nápis společně, ale neuspěli. „Určitě se sem proto vrátíme příští rok v květnu, a to s naší starší sestrou, která má výbornou paměť. Věřím, že tu celu společně najdeme,“ doufá Doupovcová.
Masarykovi zůstal věrný
Podle sourozenců zůstal jejich otec odkazu T. G. Masaryka věrný celý život. „Každoročně jsme 28. října vyvěšovali vlajku. Sochu T. G. Masaryka otec schoval před komunisty pod uhlí, aby ji pak v noci v roce 1968 vytáhl a postavil zpět na původní místo. Symbolicky pak sám zemřel 28. října,“ doplnila Doupovcová, která přiznala, že jí z prohlídky bývalé káznice běhal až mráz po zádech.
