Vinařská oblast Čechy

Patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Najdete tu celkem 72 vinařských obcí, 152 viničních tratí a 162 pěstitelů. Oblast se dělí do dvou podoblastí – mělnické a litoměřické. Celkem 639 hektarů vinohradů ležících v obou podoblastech vinařské oblasti Čechy představuje necelá 4 % registrovaných vinic v rámci České republiky.

Vinařská podoblast litoměřická

 

302 ha | 30 vinařských obcí | 51 pěstitelů

Litoměřická podoblast zasahuje do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Kadaně, Ústí nad Labem a Loun. Velkým soupeřem Mělníka v obchodu na Labi byly vždy Litoměřice, ve středověku po Praze druhé největší vinařské město v Čechách. Stejně tak soupeřila tato města i v obchodu vínem, hlavně na trzích v Praze. Dnes leží většina vinic na jižních svazích Českého středohoří, na tmavých půdách zvětralého čediče, které dávají vínům osobitý minerální podtext.

Vinařská podoblast mělnická

 

327 ha | 42 vinařských obcí | 92 pěstitelů

Mělnická vinařská podoblast nezahrnuje jen Mělník a okolí, ale také drobné vinice v Praze a v okolí Kutné Hory, Benátek nad Jizerou, Kralup nad Vltavou, Berouna a Slaného. Většina viničních tratí leží na půdách s vápenitým podložím nebo na štěrkopískových náplavech. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování bílých i modrých odrůd. To vystihli dobře zdejší vinaři již ve středověku a soustředili se hlavně na pěstování odrůdy Rulandské modré (Pinot noir), jejíž sazenice prý nechal dovézt Karel IV. z burgundské obce Chambertin.

Vinařská podoblast znojemská

 

3129 ha | 90 vinařských obcí | 215 vinařských tratí | 1151 pěstitelů

Nejzápadnější moravská vinařská podoblast vděčí za svá chuťově plná a svěží aromatická bílá vína nejen zručnosti zdejších vinařů, ale také ideálním přírodním a klimatickým podmínkám. Studené větry z nedaleké Českomoravské vrchoviny spolu s termoregulačním vlivem řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy dávají znojemským vínům nezaměnitelnou kořenitou chuť a plnost. Díky střídání slunečných dnů a chladnějších nocí hrozny sice zrají pomaleji, zato si uchovávají aromatické látky a dosahují vysoké jakosti.

Vinařská podoblast mikulovská

 

4692 ha | 30 vinařských obcí | 182 vinařských tratí | 2439 pěstitelů

Pálava – poslední výběžek stepí Panonie, vápencových Alp, místo s neopakovatelnou atmosférou strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí. Na úbočích vápencových skal jsou mohutné návěje spraší a vápenité jíly, v jižní části podoblasti jsou rozšířeny písky. Z hlubokých sprašových půd čerpá réva vinná širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek, výraznou kořenitost a originální minerální projev. Mikulovsko tak dává vzniknout skvělým vínům s unikátním charakterem. Pro pěstování révy vinné je jedinečným místem severopanonské nížiny.

Vinařská podoblast velkopavlovická

 

4824 ha | 75 vinařských obcí | 321 vinařských tratí | 6917 pěstitelů

Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. Na písčitých půdách se tu ale daří i bílým, zejména pak aromatickým odrůdám. V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Kralují zde hlavně modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti – města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce – do Velkých Bílovic.

Vinařská oblast Morava

Zahrnuje 16 973 hektarů vinohradů, což představuje 96 % ploch registrovaných vinic v ČR. Nachází se zde 312 vinařských obcí a 1126 viničních tratí, které obhospodařuje téměř 19 000 pěstitelů. Roční průměrná teplota je 9,42 °C, průměr ročních srážek je 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2244 hodin podle 78letého průměru zjištěného na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Vinařská oblast Morava leží okolo 49. rovnoběžky, stejně jako třeba vinařská oblast Champagne nebo nejlepší vinařské oblasti Německa.

Vinařská podoblast velkopavlovická

 

4824 ha | 75 vinařských obcí | 321 vinařských tratí | 6917 pěstitelů

Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. Na písčitých půdách se tu ale daří i bílým, zejména pak aromatickým odrůdám. V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Kralují zde hlavně modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti – města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce – do Velkých Bílovic.

Vinařská podoblast slovácká

 

4318 ha | 117 vinařských obcí | 408 vinařských tratí | 8218 pěstitelů

Slovácko leží na hranicích se Slovenskem a Rakouskem. Zdejší lidové kroje, písně, tance, tradiční řemesla i obyčeje si dokázaly podmanit srdce nejednoho návštěvníka – a ruku v ruce s rázovitým folklórem kráčí také tradiční vinařství a skvělá slovácká vína. Vinařská podoblast slovácká má velmi různorodé přírodní podmínky. Vinohrady najdete jak v údolí řeky Moravy, tak v členité kopcovité krajině Bílých Karpat nebo na jižních svazích Chřibů a Ždánického lesa. Podoblast zahrnuje rovněž okolí Uherského Hradiště, kde lze objevit vůbec nejseverněji položené moravské vinice.