Jak jste se vůbec dostala k práci v pivovaru Gambrinus?  

Před sedmi lety jsem dostudovala ekonomiku na Západočeské univerzitě v Plzni. Když jsem hledala místo, tak jsem měla jako první volbu pivovar. Pivo mám ráda, nad čepované pivo prostě není. Nejčastěji piju desítku Gambrinus. Vztah k pivu jsem si vybudovala u babičky s dědou, kde se při obědě tradičně popíjelo pivečko, a tam jsem ho poprvé i ochutnala. Rodiče totiž pivo nepijí.

Z Vašeho vyprávění je jasné, že o takovou srdcařku museli mít v pivovaru hned zájem, bylo to tak?

V době, kdy jsem se ucházela o práci, bylo volné místo jen na oddělení Telesales, kde se komunikuje telefonicky se zákazníky a zpracovávají se jejich objednávky. Nebyl to úplně ideální začátek, ale protože jsem při studiu brigádničila v call centru, tak jsem věděla, že to zvládnu. A postupně jsem se vypracovala. Prostě jsem začala od píky a pořád nabírám zkušenosti. Teď jsem oblastní manažerkou pro ´on trade´, tedy prodej piva na čepování do hospod, jediná mezi muži. Šéfovat v regionu, kde přímo sídlí pivovar Gambrinus, to je pro mě nejvíc. A také velká čest a výzva.

Autor: Gambrinus

Co Vás teď nejvíce vytěžuje?

Od ledna jsme spustili pilotní projekt Vesnice, kde se věnujeme menším hospodám na venkově, třeba v oblasti Nýrska, Domažlic, Horažďovic nebo Přeštic. Tam se hospody zavírají, protože je hodně poznamenaly státní zásahy, tedy nejdříve zavedení elektronické evidence tržeb a pak zákazy kouření a hazardu. Lidem tam kvůli tomu mizí místa, kde měli dřív možnost se scházet, diskutovat a pochutnávat si na pivu. Je třeba si také uvědomit, že spotřebitelské chování lidí se celkově mění. Už se nechodí do hospody jen sedět, pokuřovat a hrát karty. Lidé chtějí mít s pivem i zážitek a dát si chutné jídlo v příjemném prostředí.

Jaký jste zvolili recept na to, aby se Vám dařilo čepované pivo na venkově zachovat?

V Gambrinusu hledíme do budoucnosti a na změny jsme se předem připravovali. Přímo v hospodách jsme celý tým zjišťovali, co je nejvíce trápí a pak hledali cestu, jak by to šlo řešit. Je to více přístupů. V rámci marketingové podpory třeba pomáháme každý druhý měsíc lákat lidi chodit do hospod. Například na tradiční události jakými jsou velikonoční svátky nebo masopust. Pomáháme také hospodským přemýšlet jinak a hledat řešení, která by na danou provozovnu mohla pasovat a pomoct jim hospodu naplnit lidmi. Hospodští mají třeba možnost otevřít venkovní zahrádku, kde se dá i kouřit. Propagujeme školu čepování a péči o kvalitu piva, protože sládek pivo vaří, ale až hospodský ho dělá.

Jak se Vám projekt daří a na co se vesnické hospody mohou těšit teď v létě?

Hospodští aktivity, které projekt Gambrinusu přináší, kvitují a celkové prodeje v hektolitrech nám rostou. Podařilo se nám získat i některé hospody od konkurence. Nutno poznamenat, že nám ve spotřebě pomáhá i teplé počasí.  Na léto budeme motivovat a vést hospodské k tomu, aby překonali svůj loňský objem vytočeného piva. A pokud to splní, tak od nás dostanou selátko na grilování, což bude odměna pro celou hospodu.

Co děláte ve volném čase, pokud tedy nějaký máte?

Je pravda, že pokud děláte svou práci naplno a se zaujetím, tak to není snadné. Ale já stále mám plno plánů a hlavně si plním sny. Závodně se věnuji atletice, závodím za Klatovy, házím kladivem, oštěpem a diskem a vrhám koulí. K atletice mě přivedla maminka. Původně jsem běhala překážky, jenže moje kolena nevydržela. Atletika mi nabízí krásné uvolnění poté, co celý týden strávím v kanceláři nebo v autě.

A teď pojďme k těm Vašim snům a plánům, jaké tedy jsou?

Jsem plánovací typ a současně si chci život užívat. Teď třeba plánuji seskok padákem, ten jsem dostala k Vánocům, a let balónem, který zase dostal taťka, a já mu budu dělat parťáka. Miluji také cestování, máme s manželem hodně projetou Asii. Cestujeme sami, jen s batůžkem, bydlíme po domácnostech a poznáváme místní kulturu. A samozřejmě všude ochutnáváme pivo. Ale našemu Gambrinusu se prostě nevyrovná. Umíme ho vařit nejlépe, máme výborné suroviny, dlouholeté zkušenosti a tradici. A naše piva jsou pitelná.

Když Vás tak poslouchám, tak byste asi jen těžko pracovala v jiné firmě, že?

Do jiného pivovaru bych nikdy nešla, už kvůli svému týmu, se kterým se mi strašně dobře pracuje. Umím si asi představit, že bych šla možná dělat nějakou jinou práci, než dělám teď. Rozhodně chci ale zůstat pivovarnictví, což je něco, co mě naplňuje a neskutečně baví. Jsem ráda, když můžeme měnit stav na trhu a pomáhat pivovarnickému světu jít s dobou.

Máte ve svém okolí srdcaře, o kterých byste chtěli číst i v Blesku? Pošlete nám své tipy s krátkým popisem, co vaši srdcaři dělají. Autory nejlepších tipů odměníme soudkem piva Gambrinus. Své návrhy posílejte na adresu: monika.felgrova@bisonrose.cz.