„Asi po dvou měsících v penzi jsem si najednou začal připadat zbytečný. Jako kdyby se mnou už nikdo nepočítal. Začalo mě to strašně trápit. Od školy jsem pořád něco dělal. Protože jsem byl zedník, postavil jsem dům nejen sobě, ale i synovi. O víkendech jsem pomáhal, kde bylo třeba, protože mám rád kontakt s lidmi. Jenomže pak mě začala trápit záda, vyhřezla mi plotýnka a k zedničině už jsem se vrátit nemohl,“ vypráví pan Mirek.

Když manželce a synovi řekl, že by si rád našel nějakou práci, přesvědčovali ho, že už se napracoval dost, a on jim podlehl. Ale nezvykl si. „Jak jsem jinak veselá kopa, tak na mě začaly padat chmury, připadal jsem si totálně na odpis, až mi jednoho dne manželka řekla: Mohlo mě napadnout, že ty se doma dlouho kopat do… vy víte, čeho… nevydržíš. Pár dní jsem hledal po inzerátech, až jsem narazil na místo doručovatele novin. Tak jsem tam zavolal a už za dva dny jsem roznášel.“

Pan Mirek nedá na své nové povolání dopustit. Právě proto, že mu umožňuje být neustále mezi lidmi. Baví ho s nimi konverzovat, stejně jako to, že na něj mnozí už čekají. „Nikdy bych nevěřil, jakou lidi mají radost, když jim donesete noviny. Mám v rajónu paní, která na mě vždycky volá: Mirečku, vy jste moje informační záchrana, já už zase nevím, co se ve světě děje,“ směje se pan Mirek a dodává, že další výhodou jeho povolání je, že na oběd už bývá doma, takže je spokojená i manželka.

Pokud byste se i vy, stejně jako pan Mirek, chtěli zapojit do roznášky denního tisku a získat tak měsíční odměnu až 7 tisíc korun, více informací najdete na www.nosimnoviny.cz.