Buď skřípe spolupráce se školou, nebo s dítětem

Vysvědčení by pro rodiče, který se o své dítě zajímám, nemělo být nijak překvapivé. Pokud tedy hledíte na známky s úžasem, v první řadě zpytujte své svědomí. Pokud jste se školou v kontaktu, měli jste spoustu možností, jak situaci řešit s dítětem i s pedagogy.
Vzhledem k tomu, že na nápravu známek má dítě zas celé pololetí, poučte se a začněte se tentokrát starat včas.

Může se také stát, že s vámi nespolupracuje dítě, známky vám tají. To je ovšem varovný signál, a ukazuje, že je chyba nejen ve školních výsledcích. Pokud máte pocit, že sami situaci nezvládáte, kontaktujte školního psychologa, nebo pedagogicko-psychologickou poradnu.

Rukojeť rozčíleného rodiče

1. Nekřičte, neplakejte, nezahrnujte dítě výčitkami a nezahazujte mu mobil.

2. Realisticky zvažte, jestli to, co po dítěti chcete, je opravdu v jeho silách

3. Známky s dítětem proberte, berte taky v úvahu, zda vaše dítě v tomto pololetí hodně nechybělo. Pro některé děti je skoro nemožné látku bez pomoci dospělých dohnat.

4. Najděte pozitiva, pochvalte dítě za dobré známky, a vyhodnoťte, co o něm jeho silné a slabé stránky vypovídají.

5. Zlepšilo se dítě proti minulému vysvědčení? Oceňte to. Pokud se zhoršilo, snažte se zjistit proč.

6. Netrestejte dítě za známky fyzicky. Facky z nikoho vědce neudělají.

7. Zdůrazněte, že dítěti pomůžete s opravou známek.

8. Nikdy dítě nesrovnávejte s jiným dítětem, rozhodně ne se sourozencem. Nic pozitivního to nepřinese a navíc to zaseje mezi děti závist a rivalitu.

9. Špatný prospěch může mít mnoho důvodů, od poruch učení, přes problémy v rodině až po šikanu.  Takové problémy dítě samo vyřešit nedokáže.

„Křikem člověk jen shazuje sám sebe,“ říká psycholožka Mgr. Eliška Antoš Bachová. „žádné řešení nepřináší.“