I když se ji podaří odhalit a ukončit, podle odborníků vždy zanechá zranění na duši dítěte, která můžou vyplavat na povrch třeba až v dospělosti, a komplikovat tak život.

Problém

PORUCHY SPÁNKU, SNÍŽENÍ IMUNITY, NAPĚTÍ SVALŮ, ZAŽÍVACÍ PROBLÉMY V dětském kolektivu platí, že každá skupina má nějakého leadera (oblíbence, který třídu vede) a nějakého outsidera. Právě ti bývají náchylnější k šikanování, a agresoři si je proto často vybírají. Pozor, šikana nevzniká ze dne na den! Předchází jí dlouhodobě narušené vztahy. Šikana může přerůst v somatické (tělesné) poruchy jako třeba poruchy spánku, snížení imunity, ztuhlost a napětí svalů, zažívací problémy apod.

Další díl příručky
Autor: Blesk

Příznaky

Buďte k dítěti vnímaví průběžně. Všímejte si změn chování, ptejte se ratolesti, jak se jí líbí ve škole, zda nemá nějaké problémy.

Nechce se dítěti ráno do školy? Opakovaně si stěžuje na bolesti břicha, nevolnost, aby mohlo zůstat doma? Tady zbystřete a snažte se z něj dostat, v čem je skutečný problém.

Varovným signálem může být i zhoršení se v učení, dítě se špatně soustředí, jedničkář najednou nosí domů trojky nebo poznámky.

Pokud se ve třídě teprve něco začíná dít, dítě je zpočátku ještě schopno svěřit se a vy můžete včas zasáhnout.

Častým projevem, že něco není v pořádku, je i apatie, lhostejnost a celková skleslost. Změny nálad jsou taky častým příznakem. Je vaše jinak veselé, živé dítě najednou skleslé a smutné? Uzavírá se do sebe a musíte z něj všechno páčit? Pozor, tady se něco děje.

Řešení

Zasáhněte včas

Podle odborníka na šikanu Michala Koláře má šikana pět stupňů agresivity. „V té první fázi si agresor vytipuje oběť, zkouší na ní nejdříve různé srandičky, posmívá se jí a všímá si, jak na to třída reaguje,“ říká psycholog Čedík.

O posledním, pátém stupni prý můžeme mluvit jako o „žité totalitě“ – tento termín označuje chování, kdy skupina přebírá roli agresora a společně šikanu kryje před okolím, učiteli…

Tohle poslední stadium je zároveň nejnebezpečnější i proto, že dítě už nemá sílu svěřit se rodičům. „Pro oběť je míra ponížení tak velká, že nechce zklamat rodiče a přiznat jim, že nedokázala šikaně čelit,“ vysvětluje psycholog.

Jděte do školy

Jako rodič sám nic nezmůžete. Odborníci radí zajít v každém případě tam, kde se celá věc odehrává – do školy. Domluvte si schůzku s třídním učitelem, výchovným poradcem a ředitelem školy, to jsou tři zásadní osoby, které je třeba okamžitě informovat.

„Trvejte na tom, že chcete vědět, jaký bude postup, jak se bude problém řešit, kdy budou do školy pozvaní rodiče agresorů a tak dále,“ doporučuje Miloslav Čedík. Pokud nebudete spokojení s postupem školy, můžete se obrátit na jejího zřizovatele, případně na Českou školní inspekci.

Šikana je věcí celé třídy

Je omyl domnívat se, že šikana se týká jen agresora a oběti. Ve většině případů o šikaně ví celý kolektiv a s ním je i potřeba pracovat!

Fotogalerie
5 fotografií