8°C
Jaké jsou znaky kvalitního vyšetření a který postup je nejlepší a nejbezpečnější? Čtěte dále.
Vstupní vyšetření je nejdůležitějším zdrojem informací pro lékaře posuzujícího zdraví vašeho oka a vhodnost zákroku a způsob odstranění oční vady. Stejně tak pro chirurga, který bude zákrok provádět. Proto je kvalita a rozsah údajů získaných při předoperačním vyšetření tak důležitá.
A množství údajů je opravdu velké. Od základních údajů o zrakové ostrosti a nitroočním tlaku, přes parametry předního segmentu oka (rohovka, duhovka, čočka) a prověření skutečné velikosti vady až po podrobný popis a prozkoumání tzv. zadního segmentu oka (sítnice, sklivec). Pro vyšetření prvních dvou zmíněných oblastí není třeba oko tzv. rozkapávat – nakapat kapky rozšiřující zornici. Ale pro vyšetření sítnice a odhalení skutečné výše dioptrické vady je potřeba oko nejen „rozkapat“, ale i navodit stav, kdy dojde k „ochrnutí“ svalstva zabezpečujícího zaostřování, tzv. cykloplegie. Stav sítnice je pro posouzení vhodnosti k laserové operaci jedním ze zásadních kritérií.
Obrázek oka krátkozrakého a zdravého:
Krátkozraké oko (a nejvíce osob přichází na laserové operace právě s krátkozrakostí) je delší než oko normální. A častěji bývá postiženo vážným onemocnění sítnice. Ta je prořídlá, ztenčená a změny jsou převážně lokalizovány v periferii (na okraji) sítnice. V případě, že by před laserovou i nelaserovou operací bylo, byť ve zcela počínající fázi, přehlédnuto jakékoliv onemocnění sítnice nebo její rizikové periferní degenerace (změny), následky by mohly být fatální – například odtržení sítnice a ztráta zraku. Kvalitní a podrobné vyšetření zvláště periferie sítnice nelze žádnými v současnosti dostupnými metodami provést bez „rozkapání“.
Důležitost vyšetření sítnice před refrakčními zákroky zdůraznil také předseda České vitreoretinální společnosti (společnost pro léčbu sítnice), Mudr. Jan Ernest, PhD., , na konferenci „Live Surgery“, které se konalo v lednu 2013 v ÚVN v Praze.
Rozsah vyšetření sítnice bez rozkapání:
Pokud se provádí vstupní vyšetření i laserová operace v jeden den, je jasné, že nemohlo být provedeno podrobné vyšetření sítnice v rozkapání. U rozkapaného pacienta nelze provést nejmodernější laserový výkon, protože nefunguje laserový sledovač (eye tracker), který zabezpečuje zcela přesné provedení laserové operace.
A co se může stát, když je vstupní vyšetření nedůkladné?
- Dioptrická vada není odstraněna celá – je nutno opakovat zákrok. Vždy si proto pohlídejte, zda dokorekce (doplňková laserová léčba - druhý zákrok) je zahrnut již v základní ceně zákroku nebo ne. Dokorekcí se může původní cena zvednout až na dvojnásobek!
- je odstraněno více dioptrií, než bylo třeba – pak se vám objeví najednou vada přesně opačná. V takovém případě je dokorekce ještě složitější. A vám mohou zůstat brýle do blízka nebo do dálky.
- Projeví se neodhalené onemocnění sítnice – trhlina, odchlípení sítnice, krvácení do sklivce a jiné problémy, které se projeví zhoršením vidění nebo i ztrátou zraku.
Oko je velmi citlivý orgán a pro naše vnímání zásadní. A proto při volbě pracoviště, kterému svěříte péči o něj, zvažujte každý detail. Jedním ze zásadních je právě kvalita a důkladnost vstupního vyšetření.
MUDr. Věra Kalandrová, primářka Oční kliniky NeoVize Brno: „Před refrakční operací je zcela nezbytné zjistit celkovou dioptrickou vadu včetně skryté složky. Jen tak pacientovi doporučíme nejvhodnější řešení i s ohledem na jeho věk a výhled do budoucnosti, který tak velmi dobře odhadneme. Pacienta také můžeme informovat o všech jeho současných možnostech nebo možnostech řešení vady později.“
MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha: „Kvalitní vstupní vyšetření s vyšetřením v rozšířené zornici je základem dobrého výsledku refrakční operace. Při vyšetření v mydriáze (rozkapání) často předejdeme odchlípení sítnice nebo přehlédnutí závažné choroby s projevy na sítnici.“
MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha: Ke komplexnímu očnímu vyšetření zcela nepochybně patří vyšetření sítnice v mydriaze, tedy tzv. v rozkapání. Toto vyšetření by měl provádět lékař se zkušenostmi s diagnostikou problematiky zadního segmentu a onemocnění sítnice a je samozřejmě dalším důležitým členem celého týmu, který se stará o pacienta, přicházejícího na laserovou operaci. Opomenutí tohoto vyšetření z důvodu většího „pohodlí“ pacienta je, dle mého názoru, závažným pochybením a v konečném důsledku může pacienta i ohrozit.“
A jak tedy takové vstupní vyšetření probíhá?
Vstupní vyšetření před laserovou oční operací můžeme rozdělit na několik částí:
- anamnéza (zjištění vaší zdravotní a oční historie),
- vyšetření zrakové ostrosti a změření očního tlaku,
- vyšetření tloušťky, zakřivení a průměru rohovky ,
- vyšetření binokulárního vidění (spolupráce obou očí) a subjektivní refrakce optometristou pomocí zkušebních brýlí nebo moderněji pomocí počítačového foropteru,
- vyšetření okolí oka a předního segmentu oka ( rohovka, přední komora, duhovka, čočka) ,
- vyšetření očního pozadí (sítnice a sklivce, zrakového nervu – místa nejostřejšího vidění) lékařem.
Anamnézu provádí odborně vyškolená sestra i lékař. Cílem je zjistit tyto informace:
- jakého charakteru jsou současné obtíže, které pacienta přivádí,
- informace o současném a minulém vývoji oka, zraku, zrakové vady,
- informace o očních operacích, úrazech a léčbě,
- celková onemocnění a léky, které by zdravotní stav oka a jeho jednotlivých tkání, oční vadu samotnou a pooperační vývoj mohly ovlivnit,
- jelikož mnoho těchto nemocí má genetickou souvislost, je pro lékaře velmi přínosné dozvědět se informace o celkových a očních nemocech i u nejbližších příbuzných pacienta.
Součástí vstupního vyšetření je také řada přístrojových měření:
- autorefraktometr- změří objektivně dioptrickou vadu oka,
- keratometr - změří zakřivení rohovky
- bezkontaktní, případně aplanační tonometr - změří nitrooční tlak,
- pentacam - moderní zobrazovací přístroj pro přední segment oka. Ze získaných obrázků dokáže podrobně numericky popsat nepřeberné množství parametrů včetně mapy tloušťky rohovky, přední komory, topografie rohovky, čirost a případné opacity (zákalky) čočky atd.
- aberometr - změří vlnoplochu nepravidelnosti celkového optického systému oka včetně aberací vyšších řádů. Diagnostikuje tak nejen samotnou dioptrickou vadu oka, ale i aberace vyšších řádů. To jsou vady, které se obtížně popisují, nelze je konvenčními korekčními pomůckami (brýle, KČ) korigovat, ale mohou být významným faktorem zhoršujícím kvalitu vidění, především v kombinaci se širokou zornicí (mladí lidé, genetické dispozice, za šera…).
Dále pacienta vyšetří optometrista, který zjistí nejlepší dioptrickou korekci a zrakovou ostrost obou očí pomocí moderního přístroje foropteru, vyšetří schopnosti prostorového vidění, spolupráce obou očí, oční dominanci, rovnováhu okohybných svalů, event. kontrastní citlivost.
Následně je pacient sestrou „rozkapán“ – sestra pacientovi do oka nakape kapky, jejich účinku je dosaženo za přibližně 40 minut. Aplikované kapky mají na oko dva důležité účinky:
- rozšíření zornice (tzv. mydriáza). Aby lékař mohl přesně a pečlivě vyšetřit oční pozadí, je nutné, aby byla zornice co nejširší a aby se při vyšetření štěrbinovou lampou zornice nezúžila – a to lze pouze při „rozkapaných“ očích. Proto po vstupním vyšetření nemůžete řídit auto. Zornice vám nebude reagovat cca dalších 10-24 hodin.
Obrázek/schema vyšetření sítnice bez a s mydriázou
- uvolnění akomodačních svalů (tzv. cykloplegie). Důležité pro odhalení skrytých dioptrií, které mohou být kompenzovány trvalým zvýšeným úsilím akomodačních svalů u pacientů s vrozenou dalekozrakostí. Naopak u pacientů , kteří mají krátkozrakost, může být tato vada ve výjimečných případech způsobena trvalým napětím zaostřovacích svalů i v případě, že pacient dioptrickou vadu nemá. Příčina může být neurologická nebo ve skrytém šilhání. Pokud je tento krok podceněn, pak po refrakčním zákroku dioptrie „zůstanou“ nebo vzniknou nové a pacient může mít po laserové operaci ještě větší obtíže než před ní. Pacient pak musí po čase na zákrok znovu, pokud jej vůbec v takovém případě ještě lze provést.
Podrobné vyšetření stavu sítnice provádí odborný oční lékař a je nutno mu věnovat náležitou péči, protože změny na sítnici způsobené různými chorobami obvykle nelze napravit a způsobují zhoršení vidění, výpadky v zorném poli nebo dokonce ztrátu vidění.
Po vyšetření sítnice, zadního segmentu oka, rozhovoru s pacientem lékař doporučí nejvhodnější způsob léčby dioptrické vady. Případně další léčebné postupy.
Celý proces trvá přibližně 2-3 hodiny a jeho výsledkem jsou perfektní podklady pro zdárné provedení operace.
Operace samotná může proběhnout hned v následujících dnech, ne však ve stejném dni jako vyšetření. Toto drobné zdržení je ale velkým přínosem pro bezpečí vašich očí. Spěch v tomto případě skutečně není na místě a všichni rozumní by se měli řídit „Spěchej pomalu“, aby nemuseli svého spěchu záhy litovat.
Více naleznete na www.duovize.cz
