Troudnatec kopytovitý

Rezavě hnědý vnitřek této dřevokazné houby je třeba oddělit od tvrdé vrchní vrstvy a nechat pořádně vysušit. Získáme hustou spleť vláken, připomínající jemnou houbičku na mytí nádobí. Ta spolehlivě odsává krev z rány a má stahující účinky – zužuje i otevřené žíly a cévy. Někteří léčitelé ještě čerstvého troudnatce, lidově řečeného choroš, naložili na dva dny do louhu z dřevěného popela, důkladně vyprali a teprve pak sušili.

Ryzec peprný

Mléko z této velmi chutné houby odstraňuje bradavice. Je rovněž hodně močopudné a lidé věřili, že rozpouští ledvinové kameny. Pudr ze sušených ryzců, rozmíchaný ve vlažném mléku, sloužil k léčbě tuberkulózy.

Hlíva ústřičná

Hlíva je dřevokazná houba, tím ale přijímá ze stromů spoustu důležitých látek. Navíc obsahuje látky v takovém množství a poměru, který lidskému organismu maximálně vyhovuje. Obsahuje vitaminy B, D, C, K, proteiny, steroly, mastné kyseliny, stopové prvky chromu, mědi, železa, jódu, sodíku, selenu i zinku a také vlákninu, která uvolňuje usazené škodliviny. Má navíc schopnost aktivovat buňky, které přirozeně obnovují imunitu organismu.

Pýchavka obrovská

Její plodnice, jsou mnohdy větší než fotbalový míč. Po jejich očištění a usušení se rozemílá a prášek se používá na zasypávání bércových vředů. Stejný prášek, smíchaný s cukrem v poměru 1:4 se používal i k léčbě astma. Čerstvými řezy z pýchavky kdysi sedláci léčili hřbety koní odřených od sedla.

Hřib smrkový

Na Šumavě spousta lidí dodnes věří, že dokáže léčit rakovinné nádory na kůži. Pomáhají proti nim řezy z čerstvě nasbíraných hřibů smrkových, přikládané přímo na postižené místo po dobu čtyřiadvaceti hodin. Po jednodenní přestávce je vše třeba zopakovat, kúra by měla trvat nejlépe celý měsíc.

Prášivka černavá

Lidé ji někdy mylně říkají pýchavka, kvůli prachu, který se uvolňuje z jejího kloboučku. Právě tento »prach« je vynikajícím zásypem na krvácející a hnisavé rány nebo na hemoroidy. Kdysi dávno se na venkově používal jako dětský pudr pro novorozence a bránil vzniku opruzenin.

Muchomůrka červená

V léčitelství se ještě dnes používá buď tinktura nebo prášek ze sušené spodní části nohy nebo odvar z celé houby. Muchomůrka se také rozvařovala na kaši a míchala s vařenými brambory nastrouhanou cibulí. Vzniklá pasta léčila bolesti kloubů i jejich otoky. Naše babičky odvar z ní roztíraly a používaly při zimnici a astmatu. Tinktura byla velmi populární mezi revmatiky.

Fotogalerie
7 fotografií