Nejčastější jsou u nás kožní nádory, dále rakovina střeva a konečníku. Hned v závěsu jsou poté nádory prsu u žen a prostaty u mužů. Navíc Česká republika v celosvětovém srovnání zaujímá 8. Místo v žebříčku četnosti výskyt rakoviny.

Jak toto nelichotivé číslo změnit? Podle odborníků řešení nenajdeme v žádné převratné léčbě, ale sami v sobě a v našem životním stylu. „I přes nemalé schopnosti dnešní medicíny je zdraví především zodpovědností každého jedince. A práce lékaře bez součinnosti pacienta je pak velmi obtížná,“ vysvětlil pro deník Aha! profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky VFN v Praze. Jak vzápětí doplnil, odhadem 33 % všech případů karcinomu je spojeno s kouřením.

„Naše snaha je dnes upřena především na screening a včasnou diagnostiku, kdy je většina typů rakoviny dobře zaléčitelná. I přes pokroky vědy a medicíny je stále nejúčinnější prevence, tj. zdravý životní styl, dostatek pohybu a vyhýbání se pobytu v zakouřeném prostředí,“ radí profesor Petruželka.

Jisté zlepšení prý už ale v posledních letech nastalo. Týká se preventivních onkologických vyšetření. Zejména díky adresnému zvaní Všeobecné zdravotní pojišťovny na ně nyní přichází více lidí. Například v loňském roce hned o desítky tisíc lidí víc než v minulosti.

Největší nárůst v docházce na preventivní vyšetření, nádoru tlustého střeva a konečníku zaznamenala VZP v Praze (+25,5 %) a v Karlovarském kraji (+22,2 %). Nad republikový průměr dosáhl i Středočeský kraj (+18,4 %), Liberecký kraj (+16,4 %), Kraj Vysočina (+14,7 %) a Ústecký kraj (+14,5 %). V Pardubickém kraji pak VZP zaznamenala největší nárůst docházky žen na mamografické vyšetření (+17,3 %). Druhý skončil Zlínský kraj (+12,7 %) a třetí byl Ústecký kraj (+11,2 %).

Kdo je písemně zván?

„Pozvánky jsou adresovány těm klientům, kteří mají na vyšetření ze zákona nárok, ale už několik let se jich nezúčastnili,“ vysvětluje Oldřich Tichý, tiskový mluvčí VZP.

› U rakoviny tlustého střeva a konečníku muži i ženy od 50 do 70 let

› U screeningu rakoviny prsu ženy od 45 do 70 let

› U rakoviny děložního hrdla ženy od 25 do 70 let

Poradna pro nemocné

Pokud i přes dodržení prevence člověk přece jen onemocní, často je v počátku v šoku a neví, co dělat. Když se alespoň částečně vzpamatuje, rozhodne se nejčastěji najít si o nemoci více informací. Někdy pak tento krok naopak udělá jeho rodina.

To potvrzuje i ředitel pacientské organizace Onkomaják Tomáš Kruber: „Lidé se na nás obracejí s dotazem, kde svou diagnózu konzultovat či kde se léčit. V takovém případě je směrujeme na komplexní onkologická centra v příslušném regionu.“

 

Fotogalerie
12 fotografií