Poměrně častý je názor, že deprese je jen otázkou slabé vůle či dokonce jakési duševní lenosti. Podle psychiatrů je to myšlenka naprosto zcestná. Neměli bychom sice zaměňovat obyčejné přechodné změny nálad – ty jsou běžné a k životu patří – za projevy smutku, které trvají týdny či měsíce. Takový stav signalizuje, že deprese je tady.

Deprese a jak ji zvládat

Kdyby odpověď na tuto otázku byla snadná, jako je snadná odpověď na otázku, kdy nás přejde rýma, nepatřila by deprese mezi nebezpečné civilizační nemoci. V Česku hrozí riziko propuknutí deprese alespoň jednou za život u desetiny mužů a čtvrtiny žen. Nejohroženější jsou lidé nezaměstnaní, lidé trvale žijící ve velkých městech a lidé osamělí.

Základní pravidlo zní: Od deprese si člověk sám nepomůže. Je třeba vyhledat odbornou pomoc. Problémem ale je, že k lékaři zamíří jen zhruba každý třetí až pátý člověk. Svoji roli v tom sehrává i obava, jak nemocného bude vnímat jeho okolí, rodina, kolegové apod.

Depresím je podle lékařů možné úspěšně předcházet. Následná antidepresiva neléčí, jen utlumují příznaky. Jelikož jde o civilizační chorobu, je podle lékařů důležité klást důraz na zdravý životní styl, v němž nesmí chybět pohyb a správné biorytmy. Je dobré v noci spát, ve dne pracovat, což se v uspěchaném moderním způsobu života nedodržuje.

Rovněž strava musí být kvalitní, pestrá, nikoli jednostranná. Znamená to kombinovat různé druhy masa, zeleninu a ovoce. Lékaři v Česku zvláště doporučují ryby, jejichž konzumace je obecně nízká. Mají ale dostatek omega-3 nenasycených mastných kyselin. Právě jejich nedostatek souvisí s výskytem duševních depresí a úzkostí.

Jak se projevuje těžká deprese

Otázkou je, jak poznat, kdy už se vypravit k lékaři. U depresí udávají psychiatři termín minimálně čtrnácti dnů. Pokud stavy smutku neustupují a naopak ovlivňují běžný život, je to podle odborníků signál, že se hlásí o slovo deprese.

Aby nebyla rada s „ovlivněním běžného života“ vágní, udávají obvykle lékaři několik vodítek: člověk nedokáže vstát z postele a jít do práce, popřípadě výrazně klesá jeho pracovní výkonnost; nebaví ho dosavadní zájmy, nemá zájem o sex, je rezignovaný.

Depresím je podle lékařů možné úspěšně předcházet.

Neznamená to ale, že musí být člověk hned hospitalizován. Většina případů se řeší ambulantně, s dočasným nasazením antidepresiv. Opravdu těžké případy však samozřejmě končí v psychiatrických léčebnách, ale ani tady není zdaleka nic ztraceno. Bohužel však člověk, který celé dny jen rezignovaně sedí nebo leží, nekomunikuje, popřípadě pod sebe močí a kálí, se hospitalizaci nevyhne.

Jak dlouho trvá léčba deprese

Léčba depresí je složitá věc. Antidepresiva nejsou léky, které by odstranily příčiny, těch je třeba se dobrat obvykle opakovanými pohovory s lékařem, případně na skupinových terapiích. Obecně ale platí, že pomáhá i klid a poslech hudby. Ta má totiž prokazatelně pozitivní vliv na tzv. vegetativní funkce, čímž se rozumí srdeční rytmus, krevní tlak a dýchání.

A jak dlouho trvá léčba deprese? Nejsou to obvykle jen týdny, ale bohužel měsíce. A někdy i roky. Rozhodně to ale neznamená, že by člověk musel být po celou tuto dobu vyřazen z provozu.

Jarní a podzimní deprese

Období, kdy se výskyt depresí zvyšuje, jsou jaro a podzim. Duben je například měsíc, kdy lidé páchají nejvíce sebevražd. Čím to? Přechod zimy v jara má na člověka obrovský vliv, který si nemusí uvědomovat. Souvisí to i s tzv. jarní únavou. Změna počasí, teploty a světelnosti má vliv na bolesti svalů, zhoršenou kvalitu spánku, změněnou chuť k jídlu a spolu s tělesnými změnami nastupuje i větší, podvědomá nervozita. Ta se může zvrhnout v depresi.

Podobné změny, ale v opačném gardu přináší i podzim. Pošmourné počasí, brzké stmívání… to vše působí na organismus a následně i na lidskou psychiku.