Za vznikem stálé divadelní scény stál Pavel Švanda ze Semčic st., který byl ředitelem jedné z nejvýznamnějších kočovných společností 19. století. Pro svoji divadelní družinu totiž potřeboval zimní útočiště, které našel v zahradě smíchovského hostince U Libuše. Smíchovský stavitel Josef Záhorský stálou scénu projektoval pro tisíc osob. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 1. října 1881 operou Bedřicha Smetany Hubička za přítomnosti samotného skladatele. Vedle náročných pořadů, určených vyspělému publiku, převažoval repertoár pro lidové vrstvy.

Změna tváře i názvu

V roce 1900 bylo divadlo zásadně přestavěno, když se pozice jeviště a hlediště zaměnily, a tato dispozice se dochovala dodnes.  Interiér byl pohodlnější, v divadle se topilo ústředním topením, nechyběl foyer.  V letech 1908 až 1914 se modernizovala technika, bylo instalováno otáčivé jeviště. V roce 1908 pak bylo divadlo přejmenováno na Intimní divadlo. V roce 1928 v době počínající hospodářské krize byl soubor rozpuštěn a v budově se vystřídalo několik divadelních nájemníků. V letech 1928–1930 zde působilo Divadlo Vlasty Buriana, v letech 1931–1932 pak Divadlo komiků. Od roku 1932 divadlo působí opět jako Švandovo divadlo, v letech 1935–1938 pak v nájmu Járy Kohouta a v letech 1939–1944 Jaroslava Fošena. V roce 1944 bylo divadlo definitivně zavřeno. Po válce bylo divadelní podnikání zakázáno a v září 1945 zde vzniklo Realistické divadlo, od roku 1953 přejmenováno na Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého. V roce 1991 změnilo název na Divadlo Labyrint. V roce 1998 kvůli sporům o restituci budovy divadla i počínající dlouhodobé rekonstrukci opět celý soubor zanikl a divadlo bylo dlouhodobě uzavřeno. Znovu bylo otevřeno v roce 2002 jako Švandovo divadlo na Smíchově.  

Krásnější i uvnitř

Autorem nového řešení interiérů (1999) se stal architekt a herec David Vávra. Kapacita hlediště se po rekonstrukci snížila na 300 míst, zlepšil se ovšem výhled na jeviště. Na místě dřívějšího hereckého klubu byl vybudován nový foyer s kavárnou, odkud se schází do divadelního studia v suterénu.

TIP redakce  Výtvarná zeď 2017

Projekt Výtvarná zeď je pokus o zprostředkování výjimečného zážitku. Zážitku z konečnosti, a tedy neopakovatelnosti. Jednou za čas předstoupí vyzvaný výtvarník před plochu o rozměrech 3,5 x 5 metrů, aby ve veřejném prostoru foyer divadla realizoval původní malbu inspirovanou divadelním prostředím, jeho atmosférou nebo prostě zhlédnutým představením. V sezóně 2017/2018 předstoupí před Výtvarnou zeď další umělec, který vytvoří nové dílo s názvem SMETANOVA HUBIČKA. Bude jím český malíř a výrazná osobnost současné české a evropské výtvarné scény MgA. Michal Ožibko. Michal Ožibko se věnuje realistické malbě, která má fotorealistické až hyperrealistické tendence.