9°C
Žijete tak napůl v paneláku a na chalupě. Jak zvládáte dvě domácnosti?
V paneláku žiju celá léta. Tohle bydlení mi vždycky vyhovovalo, protože stačí otočit kohoutkem a teče vám teplá voda, není žádný problém s topením ani s případnou údržbou. Je to zkrátka pohodlné. Před časem jsem vyměnila třípokojový byt za garsonku. Měla jsem štěstí, protože jsem se stěhovala jen do vedlejšího vchodu. Menší prostor mi vyhovuje a ušetřila jsem i na nájemném, což pro mě bylo docela podstatné. V Praze jsem, pokud natáčím nebo hraju, a jak je to jen možné, prchám na chalupu. Dvě domácnosti zatím zvládám. V garsonce se pořádek udržuje celkem snadno a uklizeno mám za pár minut. Na chalupě je práce samozřejmě mnohem víc, ale vše, co tam dělám, beru zároveň jako formu aktivního odpočinku.
Jak jste si garsonku zařídila?
V malém prostoru se toho sice moc vymyslet nedá, ale mám k dispozici vše, co potřebuji. Malou kuchyňku s klasickou sektorovou linkou a sporákem, do kuchyňského koutu se vešla i vysoká lednice, pračka a malý jídelní stolek. Nábytek v barvě dřeva jsem si přenesla z původního bytu. Dokoupila jsem jen pohodlnou rozkládací sedačku. U ní mám konferenční stolek, samozřejmě televizi a pár dekorací, oblíbených obrázků. Moc toho nevystavuji, protože bych nedělala nic jiného, než utírala prach. Než jsem se nastěhovala, nechala jsem si místo sprchového koutu dát vanu, a aby se prostor opticky zvětšil, všechno je vymalováno na bílo. Nic nóbl, potrpím si spíš na pohodlí a praktické zařízení. Výhodou je, že mám velký balkon s hezkým výhledem, kde můžu v pohodě posedět nebo sušit prádlo.
Vešly se vám do menšího prostoru všechny věci?
Stěhovat se po tolika letech je peklo! Obnášelo to samozřejmě i masivní vyhazování nepotřebných věcí, protože bylo předem jasné, že garsonka není nafukovací. Jenže co vyhodit? Třídění a přebírání mi dalo docela zabrat, ale za pomoci kamarádů jsem to zvládla a přestěhovala si opravdu jen to nejnutnější. Něco samozřejmě skončilo na chalupě. V garsonce na chodbičce jsou velmi praktické vestavěné skříně až ke stropu, což byla klika, jinak bych si je musela nechat udělat na míru. Na další skříně v obývací místnosti totiž už moc prostoru není.
Je o vás známo, že ráda a výtečně vaříte. Neperete se v malé kuchyňce tak trochu s prostorem?
V garsonce přebývám většinou sama, syn Jára je už víc na chalupě než v Praze. Takže to vaření pro sebe docela šidím. Buď si udělám nějakou rychlovku, máznu chleba nebo si zajdu vedle do oblíbené hospůdky na něco dobrého. Většinou tam navíc narazím i na kamarády, se kterými si i stihnu popovídat. Myslím si ale, že i ve stísněnějším prostoru se dá bez problémů uvařit jakákoliv dobrota. Vysněnou kuchyň přesně podle mých představ jsem si ovšem zařídila na chalupě. Tam se vaří jedna báseň a taky tam víc chutná.
Pochlubte se, co ve vaší vysněné kuchyni nesmělo chybět?
V domečku na venkově mám kuchyň v samostatné místnosti s velkým oknem. Vybrala jsem si velkou dřevěnou linku, která má spoustu šuplíků a dvířek. Po ruce tak mám vše, co k vaření potřebuji, včetně spotřebičů. Nejfrekventovanější je trouba, kde peču nejen maso, ale i sladké dobroty, nejčastěji koláče se sezónním ovocem, třeba s jahodami, rybízem, borůvkami nebo meruňkami. Po těch se všem jen sbíhají sliny. Nedávno mi syn pořídil dokonce myčku. Nejdřív jsem si myslela, že je to pro nás dva zbytečné. Byl to ale omyl. Jednak mi myčka šetří energie a jednak krásně vyleští třeba porcelán nebo sklo. V ruce to člověk tak neumyje. V kuchyni mám i kanape, na kterém se dá pohodlně odpočívat, sledovat televize a ráda se tu povaluje i moje psí slečinka Pariska.
S chalupou jste si vyhrála. Co všechno dostalo nový kabát?
Domeček byl hodně starý, takže postupně prošlo rekonstrukcí úplně všechno. Střecha, fasáda, okna, podlahy… Opravovalo se průběžně, zhruba třicet let, takže to obnášelo nejen spoustu času, ale i peněz. Teď už se ale jenom kochám, jak se to všechno povedlo. V domečku se cítím nejlíp. Mám tu veškeré pohodlí. Kromě vysněné kuchyně mám k dispozici i obývací pokoj a jednu prostornou místnost, kde se zabydlel můj Jára. Vybavení je kombinací staršího i nového nábytku, vesměs ze dřeva a přírodních materiálů. Klasické almary, komody, noční stolky, na zdech obrázky a ve váze čerstvé kytky. Vše tu má své místo. Radost mám i z nové koupelny a z místnůstek, které řemeslníci vykouzlili z půdních prostor. Podkroví mi připadá nejútulnější a nadšení jsou z něho i všichni přátelé, kteří ke mně zavítají. Už se nemůžu dočkat, až skončím s prací a budu se věnovat jen chalupaření. Snad se toho jednou opravdu dočkám…
K chaloupce většinou patří i zahrada. Jak jste vyřešila prostor kolem domu?
Opět spíš prakticky a okrasně. Rýpat se v zemi, to není nic pro mě, mám jen malý záhonek u plotu, pěstuji jen pár bylinek, libeček a fazole do polévky. Zahrada je spíš samý trávník, o který pečuje Jára. Mám ráda květiny, na zahrádce jich pár roste. Od jara do podzimu mám v oknech a kolem pergoly taky truhlíky s barevnými petúniemi, které nádherně kvetou.
Jak jste si užila letošní prázdniny? Nevadily vám dny, kdy je nesnesitelné vedro?
Na volno jsem se už opravdu moc těšila. Většinu prázdninových dní jsem strávila odpočinkem na chalupě. Procházky s pejskem, posezení ve stínu pergoly, četla jsem, koupala se, houbařila. Léto je ale u mě tradičně i ve znamení návštěv. Takže se na zahradě pod pergolou i griluje, povídá, popíjí. Zkrátka, klasická idylka na venkově, kde je klid, pohoda, čistý vzduch, kde nemusíte hlídat čas. A když udeří tropická vedra, tak i ta se na venkově snáší mnohem líp než ve sluncem rozpálené metropoli.
