9°C
Na místě dnešního zámku s číslem popisným 1 kdysi stávala gotická tvrz. Poprvé byla připomínána v roce 1363, kdy patřila bohaté staroměstské rodině Rotlevů. Zdejší panství pak v roce 1595 zakoupila Eliška Hoffmanová z Donína za 52 tisíc míšenských kop. Ta na vyvýšenině uprostřed osady nechala postavit menší renesanční zámek.
Psaly se tu dějiny
Zámek je památný tím, že zde byl v roce 1608 uzavřen tzv. Libeňský mír. Na základě této mírové smlouvy bylo zastaveno tažení Matyášova vojska proti jeho bratru Rudolfu II. v Praze. Matyáš podporován moravskými a rakouskými stavy se chtěl zmocnit bratrova trůnu. Tažení zastavil za to, že se Rudolf II. zřekl Uher v jeho prospěch a že mu zajistil nástupnictví v Čechách.
Ničení i rozkvět
Zámek, který krátce vlastnil i Albrecht z Valdštejna, byl za dob třicetileté války několikrát poničen. V pohnutých pobělohorských dobách změnila Libeň několikrát majitele, až se roku 1651 ocitla v držení Nosticů, kteří částečně rozšířili a barokně přestavěli zámecké objekty. Už v červnu 1662 ale prodali panství Starému Městu pražskému. Následujících 220 let sloužil libeňský zámek jako letní sídlo pražských primátorů. Při pruském vpádu do Čech na jaře 1757 byl zámek spolu s celou vesnicí a širokým okolím značně poničen. Tehdejší purkmistr Starého Města pražského Václav Fridrich z Friedenbergu se rozhodl využít nutných oprav zámku k jeho celkové přestavbě v rokokovém stylu. Pro svůj záměr získal finanční podporu samotné císařovny Marie Terezie, které nabídl zámek jako občasnou rezidenci při jejích cestách do Prahy a na inspekci stavby terezínské pevnosti.
Útočiště panovníků
Císařovna Marie Terezie v Libeňském zámku opravdu pobývala několikrát v letech 1771–1773. V době vojenských manévrů roku 1786 se tu ubytoval císař Josef II. a na přelomu let 1803–1804 při stejné příležitosti i císař František I. V srpnu 1791 zde před svou korunovací na českého krále přespal císař Leopold II.
Morový špitál i polepšovna
V zámeckých komnatách byl ale také narychlo zřízený morový špitál za velké epidemie roku 1772 i vojenský lazaret v době prusko-rakouské války roku 1866. V roce 1880 přestal být zámek letním sídlem pražských primátorů a o tři roky později do jeho zadní části umístila pražská obec vychovatelnu pro mravně narušenou mládež. Východní křídlo zámku přitom sloužilo k reprezentačním účelům libeňské obce a 12. září 1901 zde bylo slavnostně vyhlášeno připojení Libně ku Praze. Na počátku minulého století se libeňský zámek dočkal dalších stavebních úprav, které prováděl stavitel Bartoněk. Důstojné úpravy se dočkal i zámecký park. Zásluhu na tom měl zahradní architekt František Thomayer. V pozdějších letech měl v zámku sídlo magistrát a nyní tu sídlí Úřad Městské části Praha 8.
Pohádkové svatby
Dnešní podobu získal Libeňský zámek při přestavbě, kterou projektoval a v letech 1769–70 uskutečnil pražský architekt Jan Josef Prachner. Dosavadní zámecká budova byla rozšířena o honosné východní křídlo s věžičkou a hodinami a o kapli Neposkvrněného Početí Panny Marie. Slavnostní sál v prvním patře slouží mimo jiné jako oblíbená svatební síň.
