První písemná zmínka o Vršovicích se dochovala z roku 1088 v zakládací listině Vyšehradské kapituly, které první český král Vratislav II. daroval rozsáhlé pozemky v okolí Vyšehradu. Vznikly jako osada v údolí Botiče a jejich centrem byla ve středověku tvrz, kolem níž se po staletí soustřeďoval veškerý hospodářský život. Za vlády Karla IV. se vršovické a bohdalecké stráně změnily na vinice. Hospodářský rozkvět ale zastavila třicetiletá válka.  Lepší časy pak nastaly až na konci 18. století, kdy obec vlastnil Jakub z Wimerů. Na konci 19. století došlo k bourání pražských hradeb, což obci přineslo čilý stavební ruch. Zatímco v polovině století zde žilo 900 obyvatel, na přelomu 19. a 20. století jich bylo už 14 000. Roku 1885 byly Vršovice povýšeny na městys, v roce 1902 na město a v roce 1922 byly začleněny do Velké Prahy.

Vršovice rok 1880
Autor: archiv Blesk

Útočiště zběhlých  poddaných?

Původ názvu Záběhlice sice není doložen, ale podle jedné z teorií  se tu zabydlovali zběhlí poddaní nebo lidé, kteří zde hledali bezpečí. Pokud se podíváme do historie Záběhlic, tak zjistíme, že první písemné památky pochází také ze zakládací listiny Vyšehradské kapituly z roku 1088. Ve 12. století zde byl postaven románský kostel a ze 14. století se dochovaly zprávy o dvou tvrzích, z nichž jedna stála uprostřed dnešního Hamerského rybníka. Roku 1444 byla vesnice vypálena a po obnově ji postupně vlastnila řada majitelů. V 17. století se jedna z tvrzí změnila na zámek. Podle pověsti se na záběhlickém zámku často zjevovala bílá paní. Vyhnaly ji odtud teprve velké zvony pořízené do kostela Narození Panny Marie. Jejich zvuk prý bílá paní nemohla vystát, a proto navždy zmizela. Záběhlice byly od románské doby tradiční zemědělskou vsí. Od poloviny 19. století do druhé světové války měly charakter dělnického předměstí s chudinskými koloniemi. Od roku 1922 jsou Záběhlice součástí Prahy.  

Autor: archiv Blesk
             

TIP  redakce: Kostel  Narození Panny Marie

Zajímá vás, jak zvoní zvony, které nesnášela bílá paní ze záběhlického zámku? Pak navštivte jednu z  dominant Záběhlic, kostelík Narození Panny Marie. Nachází se na ostrově mezi tokem Botiče a Hamerským rybníkem. Původně to byla románská stavba asi ze 12. století. Dokládá to mimo jiné noha románského svícnu nalezená v základech kostelní věže. Tento artefakt je nyní součástí sbírek Národního muzea v Praze. Ve 14. století byl kostel z románského stylu goticky přestavěn. V té době býval farním kostelem a od roku 1354 zde byl farářem syn krále Jana Lucemburského Mikuláš. K další přestavbě došlo v letech 1876 až 1880, kdy byla původní románská věž zničená bleskem nahrazena dnešní pseudorománskou. Za zhlédnutí stojí oltářní obraz Narození Panny Marie od pražského malíře Rudolfa Millera a novogotické varhany.