Vznik Havelského tržiště se datuje k roku 1232. Hlavním organizátorem byl pan Eberhard, mincmistr Českého království. V té době Havelské tržiště zabíralo úctyhodný prostor od Uhelného trhu až k Železné ulici. Pro jeho potřebu bylo voleno
12 konšelů, kteří si v roce 1296 zřídili na Staroměstském náměstí radnici. Nejdříve se zde prodávalo sukno, pracovali tu střihači, prodávalo se i koření. 
Po založení Nového Města (1348) se význam Havelského tržiště zvýšil. Postupně se zde začalo prodávat maso, slanečci, dřevěné výrobky a dřevěné uhlí na Uhelném trhu. Tržiště se též stávalo dějištěm různých slavností, královských hostin a po založení Karlovy univerzity (1348) začali studenti toto území nazývat Náměstí her.
V 16. století to bylo největší tržiště v Praze. Posléze se zde objevili šejdíři (obchodníci se sponami, knoflíky a jiným drobným zbožím), řemenáři, provazníci, nožíři a další.
I když se koncem 18. století prodej potravinářského zboží přesunul do nově vybudované Staroměstské tržnice v dnešní ulici Rytířská, nadále se na Havelském tržišti prodávala zelenina, květiny a ovoce a tato tradice přetrvává dodnes.

Autor: archiv Blesku

Rodinná tradice tří  generací

Náš rod je spojen s Havelským tržištěm již po tři generace. V letech 1935 až 1948 zavážel na toto tržiště zeleninu můj děda Josef z obce Přišimasy na Kolínsku.  Děda byl spolu s mou maminkou jeden z nejlaskavějších lidí, které jsem v životě poznal. V Přišimasech jsem prožíval své dětství a s partou kluků a prakem zavěšeným kolem krku jsme prováděli různé skopičiny. Často jsem v dědově dílničce vyráběl výzbroj pro války, které naše parta vedla. Tupil jsem mu dláta, lámal vrtáky. Dědoušek mi vždy jen řekl: „Co mi to, hošíčku, děláš? Ale hlavně, že sis neublížil.“
Po roce 1968 začala na tomto tržišti prodávat své výpěstky i má maminka Jiřina. Později i můj otec František. Mamka zde prodávala až do roku 2013. Později jsem jí vybudoval prodejničku Zahrádkář vedle stravovacího zařízení Havelská koruna. Maminka dodnes zajišťuje květinovou výzdobu Havelského tržiště a interiéru restaurace Havelská koruna. Byla to právě ona, kdo mě seznámil s tehdejším provozovatelem Havelského tržiště, pro kterého jsem řadu let zajišťoval technický servis.
V začátcích mého podnikání mi velmi pomohl můj otec František, velmi zručný řemeslník. Prakticky prováděl veškeré odborné práce. Dodnes ve své dílně vyrábí nádherné dřevěné svícny. 

Dědeček se Sylvou
Autor: archiv Františka Soukupa

Ovoce a zelenina k Haveláku patří

Provozovatelem Havelského tržiště jsem se stal v roce 1994, kdy jsem vyhrál výběrové řízení.  Od samého počátku jsem si předsevzal, že vytvořím tržiště, které nebude dělat ostudu Praze, kde zůstane zachován prodej sortimentu, který k němu po staletí patří, což je prodej ovoce a zeleniny, s tím, že nebude svým provozem znečišťovat ani jinak zatěžovat okolí.  Počátky byly velmi těžké a já bych hrozně rád při této příležitosti vzpomněl a poděkoval všem, kteří se mnou tuto více než dvacetiletou cestu prošli a kteří mi v mé práci pomáhali a zasloužili se o to, že je tu tržiště doposud. 

Autor: archiv Blesku

Tržiště si stále drží svou tvář

Mám radost, že se mi na Havelském tržišti podařilo udržet sortiment zboží, které k němu po staletí patří, což je zelenina a ovoce.
O tom, že se tržiště líbí, svědčí výsledky anket a četné návštěvy delegací z celého světa. Natáčel zde i filmový štáb z Tokia.
Velkou radostí je pro mne stravovací zařízení Havelská koruna, která se za sedmnáct let stala oblíbeným místem Pražanů, ale i mimopražských návštěvníků. Náš pravidelný návštěvník režisér Troška nedávno prohlásil, že Havelská koruna je pro něj synonymem české kuchyně. 

Havelské kasematy aneb co se skrývá pod zemí

Zázemí Havelského tržiště obsahuje tři sektory. Odpadové hospodářství, zde je lisovna kartonového papíru, dále je zde ukládán běžný domovní odpad, bioodpad a sklo. Skladový, ten má tři oddělení: chlazené sklady zeleniny a ovoce, sklady balených potravin a sklady suvenýrů. Sociální zázemí obchodníků obsahuje dámské a pánské toalety včetně umýváren. Sektor balených potravin je vybaven samostatnou umývárnou.
Toto zázemí je zpřístupněno dvěma dnes již hydraulickými nákladními výtahy. 

Autor: archiv Blesku

Plány do budoucna

Objevil se fenomén farmářských trhů, což je příležitostí pro tržiště o další rozšíření nabídky. Rád dám příležitost skutečným farmářům, ale takovou formou a v takových prodejních zařízeních, která odpovídají umístění Havelského tržiště v historickém centru Prahy.
Více jak dvacet let jsem vždy ctil dohodu, kterou mám s MČ Prahy 1, i tržní řád majitele pozemku, tj. Magistrátu hl.m. Prahy. Pokud dostanu příležitost, rád bych se s obcí i městem podílel na obnově Havelské ulice. Živičný povrch vozovky by měl být nahrazen dlažbou. Obměnou by měly projít prodejní stánky tak, aby umožňovaly rozšíření prodeje o farmářské produkty a různé druhy občerstvení. Zasíťování těchto miniprodejniček by mělo být provedeno podzemním kolektorem (voda, kanalizace, elektro). V části Havelské ulice přilehlé k Uhelnému trhu bych rád vybudoval malé podzemí, kde by byly po dobu denního provozu uloženy distribuční vozíky a kontejnery s běžným odpadem. Přes veškeré tyto úpravy musí být ráz tržiště zachován. V současné době jsou již prostřednictvím zástupců MČ Praha 1 tyto změny projednávány s majitelem pozemku. O dalším vývoji vás budu informovat. 

František Soukup

provozovatel Havelského tržiště

a Havelské koruny

Něco málo z historie

  • Havelské tržiště vzniklo roku 1232 za vlády Václava I.
  • Organizátorem byl pan Eberhard, mincmistr Českého království
  • Zabíralo prostor od Uhelného trhu až k Železné ulici
  • Prodávalo se zde nejprve koření, sukno a pracovali tu střihači
  • Pro potřebu Havelského tržiště bylo voleno 12 konšelů, v roce 1296 si zřídili na Staroměstském náměstí radnici