Sňatek se v Česku ročně rozhodne uzavřít jen zhruba 40 000 párů. Oproti 90. letům minulého století je to propad téměř o 50 procent. Společný život bez úředního lejstra nejvíc frčí mezi lidmi ve větších městech a s vyšším vzděláním.

Úspěch je přednější než rodina
Důvodů, proč Češi a Češky spolu raději žijí na hromádce, je podle odborníků několik. Mezi nejdůležitější patří kariéra, kvůli které oddalují založení rodiny. Některé páry pak kvůli kariéře děti nemají vůbec. „Mladí lidé mají dnes téměř neomezené možnosti, které jim umožňují cestovat, učit se jazyky anebo studovat v zahraničí. Zdá se mi proto přirozené, že se snaží tyto možnosti využívat a zaměřují se například na svůj osobní rozvoj či kariéru spíš než na budování rodiny,“ říká právník Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Bezsvazkovému trendu nahrává i vysoká tolerance společnosti k partnerskému soužití bez uzavření manželství.

Výhoda: Dluhy nejsou společné
Dalším důvodem, proč páry manželství odkládají nebo jej vůbec neplánují, jsou peníze – nechtějí společně hospodařit a obávají se dluhů partnera. „Při uzavření manželství vzniká společné jmění manželů, do kterého pak spadá, až na výjimky, vše, co oba nebo jeden z manželů nabudou, stejně tak jako všechny závazky – například dluhy, které jednomu z manželů nebo oběma mohou vzniknout. U partnerů, kteří spolu žijí ve volném svazku, žádná obdoba společného jmění manželů neexistuje a každý z nich nabývá majetek do svého výlučného vlastnictví. Z toho vyplývá, že partneři, kteří nejsou sezdáni, nenesou odpovědnost za závazky toho druhého, jako tomu je u manželů,“ vysvětlil Jiří Hartmann.

Nevýhoda: Žádné daňové úlevy
Finanční samostatnost nesezdaných párů je ale vykoupena nemožností uplatnit některé daňové výhody. Například slevy na dani a daňová zvýhodnění mohou daň z příjmu razantně snížit, nárok na ni mají ale jen manželé. „Velké výhody vznikají manželům v oblasti daňových povinností, a to například formou slevy na dani z příjmů uplatněnou za manžela, který je bez příjmů, a to v celkové roční výši až 24 840 korun. U zdravotně postiženého manžela je to až dvakrát tolik. Podmínkou je žití ve společné domácnosti,“ upozorňuje právník Hartmann. Slevu je podle něj možné uplatnit i v případě, že manželství netrvá po celý rok, a to poměrně. Rozhodující je stav na začátku měsíce, například pokud byl sňatek uzavřen 15. srpna, slevu je možné uplatnit od září. U nesezdaných párů podává každý z partnerů daňové přiznání sám za sebe a daňová zvýhodnění za partnera uplatnit nelze.

Problém s informacemi o zdraví
Páry, které spolu žijí na hromádce, často musí řešit i problém s nárokem na informace během partnerovy hospitalizace. „Každý pacient si může sám určit, komu budou informace o jeho zdravotním stavu poskytovány a komu ne. Pokud tak kvůli zdravotnímu stavu učinit nemůže, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby blízké. Mezi ty patří i druh nebo družka. Ve zdravotnickém zařízení ovšem bude obtížnější tento vztah prokazovat,“ varuje Jiří Hartmann.

Komplikace s dědictvím
Šok z partnerova úmrtí může být v případě nesezdaných párů umocněn i komplikacemi s dědictvím. Zatímco při úmrtí jednoho z manželů je druhý z nich v první dědické skupině, u nesezdaných párů je tomu jinak. „V případě, že jeden z partnerů, kteří spolu žili ve volném svazku, zemře, má pozůstalý partner ze zákona nárok na dědictví, pokud zesnulý neměl manžela ani žádné potomky. Pozůstalý partner dědí podle nového občanského zákoníku v rámci druhé skupiny dědiců, tedy rovným dílem společně s rodiči zesnulého. Podstatné je ale splnit podmínku soužití ve společné domácnosti nejméně jeden rok před smrtí partnera. Pokud by rodiče zesnulého už nežili, bude pozůstalý partner dědit v rámci třetí skupiny společně se sourozenci, i v tomto případě platí podmínka soužití ve společné domácnosti,“ vysvětlil Jiří Hartmann.