Medicína pro srdce i plíce

Víno obsahuje přibližně šest set složek, které v různé míře ovlivňují naše tělo. Při účinku na zdraví tedy nejde jen o samotný alkohol, ale i o obsah a vzájemný poměr podpůrných látek daný odrůdou, půdními a klimatickými podmínkami a také zvolenou výrobní technologií. Z látek obsažených ve víně mají na zdraví nejvýznamnější dopad fenoly. Většina z nich má výrazné antioxidační účinky, některé působí také protinádorově a významně ovlivňují obsah cholesterolu v krvi, čímž působí preventivně proti kardiovaskulárních nemocem, hlavně infarktu. Nemoci srdce jsou při tom u nás stále nejčastější příčinou úmrtí. Fenoly se sice vyskytují v hojné míře také třeba v ovoci a zelenině, ale lidské tělo je dokáže dobře využít, jen když jsou rozpuštěné v alkoholu. Zajímavý účinek na zdraví má jedna ze skupin fenolů flavonoidy, které snižují riziko zápalu plic a dokonce částečně potlačují negativní vliv kouření na plíce. Kromě fenolů obsahuje víno také minerální látky (zabraňují řídnutí kostí) a poměrně velké množství vitamínů, především skupiny B. Unikátní kombinace prospěšných látek tak dělá z vína dokonalý zdravotní koktejl, který hravě vydá za náruče ne vždy nejlevnějších doplňků stravy.

Autor: Jiří Balát

Bílé nebo červené? Moravské!

Rozdíly v množství prospěšných látek ve víně a také v působení bílého a červeného vína na zdraví člověka se staly obsahem mnoha zdravotnických studií. Nejprve se mělo za to, že nejprospěšnější zejména na srdce a cévy je červené víno díky specifikům jeho výroby - červené víno nejprve kvasí i se slupkami, z kterých do vína přecházejí zdraví prospěšné fenoly. Tento názor byl však časem překován studiemi dokladujícími, že na srdce a prevenci infarktu blahodárněji působí víno bílé.

On totiž nejen výrobní postup ovlivňuje obsah zdraví prospěšných látek ve víně, ale svou roli hrají i klimatické a půdní podmínky. Zapomeňme tedy na to, zda je pro zdraví lepší víno červené či bílé a pijme raději to, které nám více chutná. Naše hrdé vinařské patrioty samozřejmě také zajímalo, jestli jsou moravská a česká vína se zahraničím srovnatelně kvalitní nejen z hlediska požitku při jejich pití, ale i v účincích na zdraví. Lékaři a biologové tedy opět zasedli, provedli řadu pokusů a výsledek potěšil. Naše vína prospívají lidskému organizmu úplně stejně, jako vína ze zahraničí, navíc jsou takříkajíc z naší zahrádky a ta opravdu kvalitní seženeme snáz a často i za lepší cenu.

Víno jako lék už v historii

O příznivém působení vína na lidský organismus věděli již staří Řekové i Egypťané. První lékařská škola na světě, která oficiálně doporučovala používat víno k léčení různých neduhů, vznikla na řeckém ostrově Kos. Víno se využívalo prakticky ve všech podobách a k celé řadě různých účelů – proti nachlazení, k tišení bolesti nebo jako dezinfekční prostředek. Z hroznové šťávy se připravovaly masti, listy révy zas pomáhaly zastavit krvácení a léčit hemeroidy, sušené hrozny (rozinky) se staly dobrým lékem na odstranění zácpy a nechutenství. Během své lékařské praxe víno hojně aplikoval například nejslavnější starověký lékař Hippokratés (jako diuretikum a na snížení tělesné teploty) a později v 16. století i Paracelsus, další významná osobnost dějin medicíny. Odkazy o léčivých účincích vína lze dohledat také v Bibli, ostatně symbolické spojení mezi vínem a krví přetrvává v křesťanství dodnes. V průběhu 18. století bylo víno dokonce bezpečnějším nápojem než voda, to díky obsahu alkoholu a kyselin, které potlačují výskyt bakterií.

Více informací o působení vína na lidský organismus je k dispozici na internetových stránkách www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz.