Jste evidentně stále ve formě. Máte na to nějaký recept?

Musím přiznat, že jsou i chvíle, kdy se jen tvářím, že jsem ve formě. Do téhle sezóny jsem si toho odvážně, asi i drze, nabral trochu víc a už se to nedalo zastavit. Ale, ťukám na dřevo, zatím to tempo jakž takž držím. Žádný recept nemám, asi bych se jím ani neholedbal, kdybych nějaký měl. Jedu už mnoho let ve stejných kolejích, snažím se sportovat, jím spíš málo, patnáctý rok nekouřím a v posledním půlroce jsem drasticky omezil alkohol. Miloval jsem sladká vína, kdysi i koňak, vodku a tak, teď si dám jen tu a tam nějaké to pivo.

Myslíte, že by si člověk měl od určitého věku více hlídat zdraví, nebo se podle vás vyplatí být v tomto ohledu zodpovědný navzdory věku?

Ono si, jak jsem zjistil na vlastní kůži, tělíčko samo řekne. Vyšle vám signály, které nepřehlédnete. Ale rozum a z něj plynoucí zodpovědnost by člověk měl mít zakódován od mládí. A když se někdy utrhne, mělo by to být jen někdy.

Autor: archiv Jiřího Štědroně

Změnil jste s přibývajícími léty například skladbu jídelníčku, zbavil se nějakého zlozvyku?

O kouření jsem se zmínil, nebylo to ani zdaleka tak těžké, jak se tvrdívá. A to jsem si tu svou čtyřicítku denně s chutí dával! Nejím moc červeného masa, ale nevyhýbám se mu. S přibývajícími lety jsem vlastně hodně ubral na labužnictví, ale určitě si pochutnám třeba na dobře upravené rybě. Jím hodně ovoce a zeleniny, zvykl jsem si například na ovocné snídaně - žlutý meloun, hroznové víno, kiwi a podobně.

Je patrné, že jíte zdravě. Vaříte si některé dobroty i sám?

Sám vařit neumím, jednou jsem v televizi byl nucen předstírat, že umím, a celé mi to chytlo. Málem nám shořela kuchyň i s televizním štábem. Vaření, včetně skladby jídelníčku, u nás obstarává moje skvělá manželka. Dnes jsme měli k obědu smažené cukety, včera bramborové placky s cibulovou omáčkou, předevčírem palačinky se špenátem, den předtím moje zamilované dušené kedlubny. Jo, a chodíme tak jednou týdně na skvělou pizzu do restaurace, kterou máme za rohem. Dáváme si pokaždé stejnou, capricciosu picante, ale napůl… (smích)

Chodíte pro klid duše k doktorovi na pravidelné preventivní prohlídky?

Chodím po doktorech jako každý spořádaný stařík. Zase ťukám, zatím nic nenapravitelného nenašli.

Jiří Štědroň již patnáctý rok nekouří a místo vína, koňaku či vodky, které si kdysi dával rád, si občas dopřeje pivo. Na fotografii s herečkou Miluší Bittnerovou.
Autor: archiv Jiřího Štědroně

Máte nějakou osvědčenou vychytávku, která vás tak zvaně okamžitě „nakopne“, pokud potřebujete dodat energii?

Vidíte, ten stav, že potřebujete nakopnout, asi ani neznám. Stimuluje mě samotná práce, při níž zažívám dost často trému v jejích nejrůznějších podobách. Některá vystoupení prostě nelze do detailu předem připravit. A ta tréma mě nabudí sama o sobě.

Takže je pro vás hnacím motorem práce?

Nepochybně. A neustálé obavy, že už ji nedokážu dělat jako  dřív…

Myslíte i na psychickou pohodu a relax? Dopřáváte si třeba masáž, saunu nebo solárko?

Zkoušel jsem leccos, rozhodně to všecko, co jste vyjmenovala, ale nezůstal jsem u ničeho. V sauně jsem si navíc kdysi uhnal jakési srdeční arytmie. Přeháněl jsem to. Chodil jsem osm devět koleček.

S kolegou ze Semaforu Jiřím Suchým
Autor: archiv Jiřího Štědroně

Řešíte nějak zásadně věk?

A jak bych ho měl řešit? Když jsem už skoro před čtyřmi lety slavil na jevišti Semaforu sedmdesátiny, přitočil se ke mně Jiří Suchý a špitnul mi: „Vzpomeň si, až ti bude jako mně, jak jsi byl dneska mladej!“

Stíháte se věnovat svým zálibám? Co děláte ve volném čase?

V posledních asi dvanácti patnácti letech jsem začal psát. Převážně beletrii. Tedy, to psaní samo o sobě je zábava. Horší je, když chcete ta dílka taky prodat. Ale i tak mi teď snad vyjde už čtvrtá knížka a v Semaforu se hrály dvě moje hry.

Jak odpočíváte, pokud vůbec?

Tenis, procházky se ženou, hodinka na rotopedu, na kterém už jsem se naučil nejednu roli, před představením a o pauzách rád luštím křížovky. Taky jsem svého času křížovky vyráběl, dokonce pro renomovaná periodika, kdyby neplatili tak mizerně, jak platí, dělám to dodnes. To mě bavilo!

Téměř čtyřiasedmdesátiletý herec a zpěvák toho zvládá víc než lecjaký mladík. Stále hraje, zpívá, píše beletrii, hry, dokonce vymýšlí křížovky. K tomu aktivně relaxuje.
Autor: archiv Jiřího Štědroně

Přiznáváte, že vás nabíjí i práce. Kde momentálně hrajete, zpíváte?

Domovsky patřím do Semaforu, rád hostuju v Ypsilonce, tu a tam hraju v Hybernii. Mám taky svůj recitál, starší i nové věci, bezvadně mě doprovází kytarista Leoš Stenský.

Nedávno jste si zahrál i v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Vrátíte se ještě i k této roli?

Role se mi moc líbila a snad prý nejenom mně. Rád bych pokračoval, ale bohužel se mě nikdo neptá. (smích)

Jaké jsou vaše nejbližší pracovní plány?

Před Vánoci jsme měli premiéru v Semaforu, brzo po Novém roce v Ypsilonce. Tak si to ještě dožívám. Nicméně už skoro začínáme se zkoušením nové Suchého hry Zlomené srdce lady Pamely. Sám autor tvrdí, že je to velká sranda, a když to řekne on, dá se mu věřit. Premiéra je v dubnu.