„Med je z hlediska výsledků kontrol jednou z nejproblematičtějších komodit. V loňském roce nevyhovělo požadavkům právních předpisů 67 procent vzorků odebraných k analýze. Dlouhodobě jich nevyhovuje 40 procent,“ konstatuje Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v Brně.

Podvodní včelaři už vymysleli fígl, jak donutit včely vyprodukovat med expresně. Stačí jim předložit cukerný sirup třeba z kukuřice. Ony ho odnesou do úlu, uloží do pláství, obohatí o své výměšky a včelař-podvodník ho má připravený k vytočení a prodeji.

„Jedná se o sirupy či cukry, které se začínají prosazovat pro krmení včelstev (před zimou, kdy si dělají včelstva zásoby, pozn. red). Včely je dokážou snadněji zpracovat. Mají nahradit běžné cukry, kterými včelaři krmí doposud. Bohužel už nikdo neřekne, že v případě neúrody se z těchto sirupů dá pomocí včelstva vyrobit do čtrnácti dnů umělý med, který nepozná nikdo jiný než specializovaná laboratoř,“ upozorňuje Dušan Straňák, jednatel Okresní organizace Českého svazu včelařů v Jihlavě.

Kupujte med ze dvora

Chcete mít letos doma kvalitní med? Kupujte ho přímo od včelaře, jak se říká »ze dvora«! Máte jistotu, že ho pořídíte nejen levněji, ale když vám med nebude náhodou chutnat, můžete ho vrátit nebo nepoctivému včelaři »hodit na hlavu«. „Za svůj med si každý poctivý včelař ručí,“ radí Dušan Straňák.

Jaký je nejlepší?

Podle původu se med rozděluje na med světlý květový a tmavý medovicový, lesní.

  • Med květový – včely jej produkují převážně z nektaru květů rostlin. Obsahuje mnoho bílkovin.
  • Med medovicový – vzniká ze sladké šťávy, která je výměškem mšic, které nabodávají jehlice a listy stromů. Bývá silně aromatický a obsahuje na rozdíl od květového medu minimum rostlinných bílkovin, ale především rostlinné silice.

Cena? Jako kilo másla

Jeden zkušený včelař přirovnal med k ropě. Její cena s mírou poptávky létá nahoru a dolů stejně jako cena medu. „Kilogram medu by měl stát stejně jako kilogram másla,“ tvrdí Dušan Straňák. Jeho cena se pohybuje kolem 130 až 180 korun. „Letos v lednu a v únoru, kdy už med nebyl, se jeho cena vyšplhala v Praze až na 240 korun a v Brně na 220 korun,“ ukazuje Straňák na cenovou houpačku.

Světlé se přibarvují

Státní zemědělská a potravinářská inspekce v roce 2014 kontrolovala 98 vzorků medu z obchodů. Nevyhovujících bylo 65 z nich. Jaké jsou nejčastější prohřešky? „Přidávání cukrů cizích pro med, například nejrůznějších sirupů. Přidávání barviv, kterými se přibarvují světlé medy. Nebo se také jedná o prohřešky při nevhodném zpracování medu,“ bilancuje škálu závažných poklesků mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Češi chtějí tekutý

Češi chtějí tekutý med a obchodníci se snaží vyhovět. „A to je problém. Kvalitní květový med krystalizuje do několika dnů po vytočení z plástve. Kolem pylových částic se vytváří krystaly. Medovicový krystalizuje do několika měsíců. Pro spotřebitele je zkrystalizovaný med důkazem kvality,“ vysvětluje včelař Dušan Straňák s tím, že vystavené tekuté medy v regálech obchodů jsou důkazem toho, že je čas od času rozehřívají.

„Med, aby neutrpěl škodu, se musí rozehřívat pomalu do teploty maximálně 60 stupňů Celsia. Jen tehdy v něm zůstanou nepoškozeny všechny důležité látky. Pokud ho však na paletě zavezete do tepelného boxu, jak to někteří prodejci dělají, zákazník si pak kupuje zcela jalový med, bez všech důležitých látek,“ zdůrazňuje Straňák. Na chuti a vůni to nikdo nepozná!

Fotogalerie
3 fotografie