Na celosvětovém žebříčku v počtu výskytu alergických reakcí Česká republika pomalu šplhá k vrcholu, jemuž zatím vévodí Austrálie a Nový Zéland. Imunologové a alergologové se povětšinou shodují: Negativní dopad na zhoršenou imunitu u nejmladší generace má zejména špatné životní prostředí.

MUDr. Milan Matulka,alergolog a pediatr z pražské Nemocnice Na Homolce
Autor: archiv Blesku
„Dětský imunitní systém se od narození asi do věku šesti let bouřlivě vyvíjí, a proto je v tomto období velmi zranitelný. Rozhodně tedy platí, že prostředí, znečištěné technologickými aktivitami lidí, s rozvojem alergií souvisí,“ říká Milan Matulka, alergolog a pediatr z pražské Nemocnice Na Bulovce, který Blesku odpovídal na otázky, týkající se alergie u dětí.

Prostředí: Proč přibývá stále více alergických dětí?

„Je pravdou, že alergických dětí přibývá. Na vině jsou různé faktory. Tím, že stále více lidí, kteří jednou budou rodiče, má alergii, se rozšiřuje základna pro vznik alergie i u jejich dětí. Mezi důležité spouštěče alergií patří i chemické látky, které nás na každém kroku provází – čistící a prací prostředky, průmyslové exhaláty, výfukové plyny, průmyslově vyráběné potraviny, nápoje, dále stres, infekce, zejména ty přechozené, či jiné oslabení organizmu.

O některých alergenech víme, že mají vysokou schopnost alergizovat. Zde stačí již mírný vrozený předpoklad k alergii a opakovaný kontakt s nimi alergii spustí. Jde například o pyly, roztoče, plísně, hmyzí jed a některé potraviny.“

Dědičnost: Mohu očekávat, že pokud trpím jistou alergií já, budou moji potomci také?

„Jsou-li oba rodiče alergici podobného typu, je tato pravděpodobnost přes 80%. Neznamená to ale, že se u potomka alergika nutně alergie projeví. Může a nemusí. Záleží na tom, kolik členů rodiny, hlavně rodiče a sourozenci, alergií trpí. Pakliže se projeví, nemusí se jednat o alergii na stejný alergen jako třeba u rodičů a daná alergie nemusí způsobovat totožný zdravotní problém. Pokud rodič má alergickou rýmu, může dítě mít klidně jinou formu alergie – např. atopický ekzém nebo průduškové astma.

Alergické onemocnění může přitom propuknout v jakémkoli věku. To znamená, že se s alergií nemusíme přímo narodit, ale s genetickými dispozicemi k alergiím ano. Častou domněnkou je, že alergie vzniká na základě snížené imunity. Spíše by se ale dalo říct, že alergie vzniká na podkladě nesprávné regulace imunitní odpovědi, která je spíše zvýšena než snížena. I alergik ale může mít současně sníženou obranyschopnost proti infekci.“

Zvířata: Je nutné bránit alergickým dětem přístupu ke zvířatům?

Zvířata jsou bohužel častým alergenem
Autor: Profimedia.cz
„Samotný fakt, že dítě je alergik ještě nemusí znamenat, že si automaticky vypěstuje alergii i na zvíře. I když ta pravděpodobnost je poměrně vysoká. Dítě, které je geneticky nadáno k alergii se kdykoli může alergizovat na další alergeny, které se vyskytnou v jeho okolí. Zvířecí alergeny jsou určitě problémem. Dnes je velmi moderní vlastnit v rodinách nějakého toho domácího chlupatého mazlíčka, který tak často může končit ve zvířecím útulku. Důležité je vědět, že to, co alergii způsobuje, však není srst, jak se mnozí domnívají, ale bílkoviny – alergen zvířete. Ta je obsažena ve slinách zvířete, jeho potu, moči, stolici nebo šupinkách kůže. Zvíře je svým pohybem roznáší po obydlí, dokonce i ta bezsrstá.

Nejrizikovějším domácím zvířetem je kočka, která svým častým olizováním srsti šíří kolem sebe tzv. alergenovou stopu. Alergik na kočku velmi dobře pozná, že s ním např. v metru jede chovatel koček. Neexistují tedy rasy psů či koček, které by byly vhodné pro alergiky. Jestliže je dítěti diagnostikována alergie na zvíře, je jediným řešením léčba v alergologické ambulanci a přestěhování zvířete z bytu, ve kterém alergik žije, například k babičce na venkov či v horším případě do útulku.“

Atopický ekzém: Jak mu zabránit a jaká je dosud nejúspěšnější léčba?

„Při vzniku a rozvoji atopického ekzému hraje významnou úlohu opět dědičnost. Spouštěčem jeho velmi nepříjemných projevů pak jsou různé látky přítomné v našem životním prostředí. Některé vyvolávají ekzém přímým kontaktem s kůží (voda, saponáty, potravinové alergeny), jiné po vdechnutí (inhalační alergeny) nebo po požití (citrusy, čokoláda, ořechy, mák).

Zabránit projevům atopického ekzému se snažíme mnoha způsoby. Dermatolog – specialista na choroby kožní, se věnuje lokálním projevům ekzému. Preventivně je důležité pokožku promašťovat, a v případě zhoršení toto zhoršení potlačit lokální protizánětlivou, protiekzémovou léčbou. Na alergologovi či pediatrovi je určit přesněji příčinu zhoršování ekzému a určit preventivní režim.

Tedy například stravu podávat dítěti zbavenou všech potravin, o kterých

Čokoláda je dobrá, ale také velký alergen
Autor: profimedia.cz
víme, že ekzém zhoršují. Významnou roli v léčbě atopického ekzému plní plnohodnotný přímořský pobyt. Přitom pobyt u moře nejen působí příznivě na zklidnění atopického ekzému, ale navíc se otužuje a zkvalitňuje imunitní systém. Pobyt u moře by měl ale souvisle trvat aspoň tři týdny.“

Jídlo: Můžeme ovlivnit alergie výživou?

„Výživě dítěte v rámci prevence rozvoje alergie musíme věnovat důkladnou pozornost již od narození. Klademe velký důraz na kojení v minimálně v prvních šesti měsících života dítěte a to zejména u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou. Adaptovaná kravská mléka jsou zde opravdu velkým rizikem. Důležité je včas začít s maso-zeleninovými a ovocnými příkrmy a rozhodně neotálet s přidáním potravin obsahujícím lepek.

Po celý dětský věk by měla platit určitá pravidla pro stravování dětí: Strava pestrá, bohatá na vlákninu, vitaminy, stopové prvky, zastoupení základních živin ve správném poměru. Určitě je třeba se vyhýbat potravinám průmyslově upraveným či přímo průmyslově vyrobeným, potravinám z fastfoodů a potravinám s přemírou cukrů a tuků, jako jsou limonády a brambůrky.“

Dítě vs. dospělý: Jak se liší alergie u dítěte a u dospělého?

„Spektrum alergií u kojenců a batolat se liší od alergií větších dětí a dospělých. Pro kojenecký a časně batolecí věk je typická alergie na potraviny, se kterými se dítě jako s prvními alergeny v životě setká. Patří sem hlavně alergie na bílkovinu kravského mléka, bílek, či celé vajíčko a mouka.

V předškolním věku, kdy zejména alergie na bílkovinu kravského mléka již bývá vyhaslá, se pak začínají projevovat alergie na inhalační alergeny, pyly, roztoče a zvířata, nebo ostatní potraviny, které pak provází děti až do dospělého věku. Vyšetřovací a léčebný program je těmto odlišnostem samozřejmě podřízen.

Kožní testy či podrobný imunologický odběr provádíme stejně jak dospělým tak dětským pacientům. Není pravda, že alergologické vyšetření lze provádět jen u větších dětí. Můžeme a musíme někdy vyšetřovat již dítě v novorozeneckém věku.“