Až 10 tisíc litrů. Tolik vody dokáže otrávit jedna jediná prasklá úsporná zářivka. Obsahuje totiž jedovaté sloučeniny rtuti. I proto je považována za nebezpečný odpad a nesmí se vyhazovat do běžného smetí.

„Když se doma rozbije úsporná žárovka, nic hrozného se neděje, je třeba sesbírat střepy, důležité je pořádně vyvětrat a střepy pak například v uzavřené lahvi dát do sběrného dvora. Pokud by ale úsporky končily hromadně na skládkách, jejich větší koncentrace by byla vážným ohrožením pro životní prostředí,“ upozorňuje Radoslav Chmela ze sdružení Ekolamp, které zajišťuje zpětný odběr vysloužilých zářivek.

Přestože řada domácností ještě svítí klasickými žárovkami, už dnes má sdružení Ekolamp děsivé statistiky. „Ročně na skládkách zbytečně končí 75 kilogramů toxické rtuti. Ta by mohla teoreticky znečistit vodu v objemu 238 Máchových jezer,“ varuje Chmela. A jak budou klasické žárovky docházet, mohlo by se toto číslo zvyšovat.

Rtuť z těla nedostanete

Podobně jako televize, mobily nebo lednice i zářivky obsahují malé množství chemických látek, které mohou být zdraví škodlivé. V případě úsporek je nejnebezpečnější rtuť, které je v každé 2 až 5mg, tedy 500 násobně méně, než bylo dříve v teploměrech.

Jenže rtuť má tu vlastnost, že se hromadí v játrech a ledvinách a zatímco do těla se dostane relativně snadno, ven už nikdy. Nejnebezpečnější jsou přitom především páry rtuti, které ve vyšších koncentracích trvale poškozují dýchací cesty a nervový systém. A právě bez nich se kompaktní zářivky neobejdou.