Po náročné operaci jsem v srpnu poprvé vyrazila do velkých českých lázní. První dny jsem se rozkoukávala a nestačila se divit, jak lázeňská atmosféra napomáhá manželským vztahům.

Všude kolem mě se vodily starší páry za ruce a tvářily se zamilovaně. Lázeňští matadoři mě ale vyvedli z omylu. „To nejsou manželé, ti se za ručičky nevodí,“ poučili mě. „Jde o lázeňská manželství.“ Co to znamená? Lázeňští manželé jsou milenci, kteří se v lázních scházejí každý rok. „Na ty tři týdny se vždycky hrozně těším,“ svěřuje se paní Jana (52) z Ostravska, která je třicet let vdaná.

Se svým lázeňským manželem se schází už šestou sezónu. „Je nám krásně, připadám si zase jako žena se vším všudy. František je gentleman. Moc si rozumíme a sex funguje skvěle. Chováme se sice jako zamilovaní puberťáci, ale tady to je normální,“ vysvětluje Jana. Podobně to má i Karel (65) ze severu Čech. „Mám hodnou ženu, ale jsme spolu už tolik let, že žijeme spíš jako bratr a sestra.“ Karel už má v pořadí třetí lázeňskou manželku. S tou poslední už je tři roky. „Jsem do ní blázen, ale o tom, že bych opustil svou ženu, vůbec neuvažuju. Takhle mi to vyhovuje.“

Dvakrát večeře a pak sex

Do jiné kategorie lázeňských šviháků patří Oldřich (56). Ten žádnou »manželku« nemá, zato razí pravidlo třetího večera. „Vyhlédnu si pěknou ženu, jeden večer ji pozvu na skleničku a druhý ji vezmu někam tančit. Pak jí řeknu na rovinu, že jsem už do ní investoval čas i peníze a očekávám, že třetí večer už bude na programu sex,“ přibližuje svou metodu Oldřich a dodává: „Když žena odmítne, vyhlédnu si jinou. Však ona se nějaká chytí,“ směje se a vysvětluje, že právě proto jezdí do lázní autem, kde má speciální lůžkovou úpravu.

Čekání na zajíce

Paní Iveta (52) z Brna je velmi atraktivní a ví to o sobě. Ani ona nehledá lázeňského manžela. Na diskotéce odmítá tančit s věkově přiměřenými muži. „Takového manžela mám doma. Já tady prostě hledám mladého, abych si užila sexu. A většinou se mi to podaří,“ chlubí se Iveta a zakrátko odchází se dvěma pětatřicátníky.

Hole v rohu

Tolik lidí středního a vyššího věku uvidíte jen na lázeňské diskotéce. Překvapili mě hlavně ti, které jsem potkávala na procedurách a sotva se vlekli. Stěžovali si, co všechno je bolí, jak sotva vstanou z postele. Zato večerní tanec jim viditelně prospíval. S rukama nad hlavou tančili jak o život nebo se vášnivě ploužili. Zatímco jejich berle a hole stály opuštěné v rohu místnosti.

Jak do lázní – krok za krokem

Jste po operaci nebo máte vážné zdravotní problémy a myslíte, že by pro vás lázně byly tím pravým řešením? Pokud bude stejného názoru i váš ošetřující lékař, můžete si o ně zažádat.

*O tom, že potřebujete lázeňskou léčbu, rozhoduje ošetřující lékař. To je buď váš praktický lékař, ambulantní lékař nebo ošetřující lékař v nemocnici.

*Ošetřující lékař vyplní speciální formulář, který předá vaší zdravotní pojišťovně.

*Ve zdravotní pojišťovně žádost posoudí revizní lékař.

*Pokud revizní lékař schválí komplexní lázeňskou péči (to znamená, že vám vše – kromě regulačního poplatku ve výši 100 Kč denně - platí zdravotní pojišťovna), pošle zdravotní pojišťovna návrh na léčbu lázeňskému zařízení.

*Do 1 – 3 měsíce od podání návrhu na lázeňskou léčbu (doba se liší podle stupně naléhavosti léčení) dostanete výzvu k nástupu do lázní.

V čem se liší?

Komplexní lázeňská péče

*Veškeré náklady na pobyt – vyšetření, léčení, ubytování i stravu (kromě regulačního poplatku) nese vaše zdravotní pojišťovna.

*Místo pro váš lázeňský pobyt (město i lázeňský dům) určuje lékař.

*Během lázeňské léčby máte »neschopenku«, stejně jako z důvodu nemoci.

Příspěvková lázeňská léčba

*Sami si platíte ubytování i stravování. Zdravotní pojišťovna za vás hradí vyšetření a léčení.

*Můžete si vybrat, do jakých lázní chcete jet.

*Na příspěvkovou lázeňskou péči si musíte vzít z práce dovolenou, nebo neplacené volno.