Vzniknout by mělo zhruba 40 nových stanovišť záchranky, aby byl limit dodržen. O tom ale některé krajské záchranky nemají ani ponětí. „Stavět nová stanoviště nemáme vůbec v plánu,“ řekla Blesku mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Dvacetiminutové dojezdy jsou nesmysl

„Nyní je průměrná dojezdová doba v Praze 7 osm minut,“ tvrdí ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. Rozčilují ho názory zástupců z krajských ZZS (zdravotnických záchranných služeb), kteří tvrdí, že nebyli schopni zajistit dostupnost do 15 minut.

Ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz
Autor: Foto: ZZSHMP
Proto podle Schwarze vítají, že ministerstvo dobu prodloužilo. „Přitom se chlubí novými baráky a stanovišti za desítky až stovky milionů korun,“ tvrdí Schwarz. „Podle mě dojezd do 15 minut zajistit šel a ani není nutné budovat další nová stanoviště za desítky milionů.

Stačí jen nemovitost za pár korun opravit, anebo někde ani stanoviště nebudovat a sanitku jen přistavit odjinud. To by jistě nestálo stovky milionů,“ myslí si Schwarz a dodává: „Ti, kterým prodloužení dojezdu nevadí nebo jej dokonce obhajují a vítají, budou první křičet a nadávat, když k nim samotným záchranka nepřijede hned.“

Podle mluvčí jihomoravských záchranářů Barbory Zuchové neznamená prodloužená doba dojezdu žádnou změnu. „Na většinu míst dojede pomoc i dřív než za 15 minut. Ale jsou lokality, kde prodloužený dojezd vítáme. Neznamená to však, že naše zásahy budou pomalejší. Vždy se snažíme být na místě co nejdřív.“

Schwarz tvrdí, že ideální by bylo, kdyby fungovali dobrovolní záchranáři, jako je to například u hasičů. „Když můžeme mít v každé vesnici hasiče, tak proč ne sanitku? Hasiči mají v zákoně stanovenu dostupnost do 10 minut! Tak jak to, že nejde, aby byla možnost dojezdu záchranky do 15 minut i méně? Je to ostuda naší republiky,“ rozčiluje se Schwarz.

Kde si stěžovat, když záchranka nepřijede včas a pacient je poškozen na zdraví nebo zemře?

* Na pozdní dojezd si můžete stěžovat na zdravotním odboru krajského úřadu

* „Když nejste spokojeni s vyřízením stížnosti, může se kraj obrátit na nezávislého odborníka nebo nezávislou komisi,“ vysvětluje Petr Holeček z Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Podle něj pak má úřad možnost uložit nápravu nebo upozornit českou lékařskou komoru, ministerstvo zdravotnictví nebo i policii.