S kuchařinou začal v roce 1962 v Klánovicích, kde vyrůstal a kde také vychodil střední odborné učiliště. „Původně jsem se měl učit v kavárně Slavia. Protože se ale tenkrát ještě dbalo na to, aby se učňové učili v místě svého bydliště, tak jsem se musel jít učit do SOU v Klánovicích. Tehdy to totiž byl okres Praha-východ a ne Praha,“ vysvětluje Jaroslav Vašák.

Přes 50 let  v kuchyni

Od svého vyučení působil v několika pražských podnicích. Coby šéfkuchař vařil například v Eurestu nebo v Akademii věd. Nejdelší čas prožil v RaJ v Praze 10. „Nastupovali jsme třeba v 6 hodin ráno a zůstávali jsme až do 23 večer. „Je to velice krásné, ale fyzicky, časově a psychicky náročné povolání,“ poznamenává. Na vaření nezanevřel, i když je od roku 2009 v důchodu. Nejraději si vaří sám a když mu někde nechutná, nekritizuje, protože sám kritiku nemá rád. Vařil i pro špičkové sportovce. V roce 1986 vařil pro účastníky mistrovství světa ve veslování v Račicích u Roudnice nad Labem. A když se v roce 1980 konala v Praze spartakiáda, byl to také on, kdo se svým kolektivem připravoval pokrmy pro cvičící dorostenky a dorostence.

Nejlíp bývalo v „číně“

Když už ale za socialismu mohl někoho pozvat na oběd či večeři, neváhal dlouho. „Čínská restaurace ve Vodičkově ulici byla vyhlášená, tam jsem chodil rád,“ říká o první čínské restauraci v republice, která dnes už bohužel neexistuje. Jinak si spíše vaří sám, než aby obcházel jiné podniky. „Jednou jsem šel na Staroměstské náměstí, kde jsem viděl obrovskou ceduli s nápisem »Dnes sleva, guláš 250 Kč.« Už jen to mne odradilo,“ dodává.

Vášnivý sběratel

Se svou sbírkou gastronomických kuriozit a jídelních lístků začal už v 60. letech během studií. „Tehdy jsem si jídelní lístky začal odnášet domů, protože jsem pod nimi byl podepsán, jako že »jídlo připravil ten a ten«,“ připomíná. Ve své sbírce má pan Vašák, který v roce 1986 obdržel prestižní ocenění Mistr kuchař, přes 1000 jídelních lístků. K tomu všemu disponuje nespočtem nasbíraných receptů, starodávných i moderních, a to rovněž napříč republikou i všemi kontinenty. A sbírku stále rozšiřuje. Ze všeho nejraději vaří pokrmy z kuřat. S nostalgií vzpomíná na dobu, kdy byl hitem kuřecí plátek se šunkou a broskví. Mrzí jej, že na některé recepty se už dávno zapomnělo. „Například na řepánky, což je klasická staročeská buchta plněná sladkou řepou s mákem, případně i rozinkami. Když se dnes někoho v Praze zeptáte, nebude to znát. Je škoda, že se na staročeské recepty zapomíná,“ uzavírá pan Vašák.

Fotogalerie
3 fotografie

DOPORUČUJEME