Projekt, který uleví postiženým a důchodcům, je vhodný například pro vysloužilé prostitutky a prostituty. „Sexuální asistence není sex. Umějí si takovou práci představit. Vědí také, jak zacházet s tělem,“ uvedla Claudia Fischerová-Czechová, která pilotní projekt v Praze na konferenci s názvem Ze sexbyznysu na trh práce představila.

Nová profese vyžaduje vzdělání

Asistenti nabízejí své služby klientům za peníze. Podle expertky nemá nová profese s prostitucí nic společného a jde spíš o zdravotní a sociální službu. Sexuálním asistentem se totiž nemůže stát každý nadšenec.

V Německu musí uchazeči či uchazečky absolvovat 36 hodin školení o zákonných pravidlech, prevenci, hygieně, první pomoci, různých druzích postižení a obtížích stáří i o roli sexuálního průvodce. Rozšíření kvalifikace vyjde na 160 eur (asi 4100 korun). Certifikát zatím získal jeden pečovatel, jedna pečovatelka, čtyři prostitutky a jeden prostitut.

Na návštěvu asistenta lidé dlouho šetří

Nevýhodu je cena této služby. Je drahá. Sexuální asistenti za zákazníky dojíždějí někdy i stovky kilometrů. Klienti pak hradí i cestovné a ubytování. „Lidé musí dlouho šetřit, aby si ten okamžik dopřáli. Nemluvíme tu o majetné klientele,“ podotkla expertka. Problém mají lidé i s tím, aby jim návštěvu sexuálního asistenta povolilo vedení ústavů, příbuzní nebo opatrovníci.

Novinku by uvítali i čeští postižení

Podobná služba jako vznikla v Německu, v Česku chybí. Přitom by podle šéfky organizace Rozkoš bez rizika Hany Malinové u nás měla tahle novinka »velkou potenci«.

Na poradnu se třeba obrátila matka dospělého postiženého syna s dotazem, kde by takové služby našla. „V našich podmínkách to není úplně možné,“ dodala Malinová. Prostituce v Česku zatím na rozdíl od Německa není legální. Některé ústavy to řeší po svém. Například jeden z nich obyvatelům pořídil erotické pomůcky a klienti se s nimi učí zacházet. Průkopnický ústav ale chce zůstat v anonymitě, protože se bojí negativních reakcí.