Nezaměstnaní stojí stát ročně desítky miliard korun. A nejde jen o podporu v nezaměstnanosti, kterou jim stát vyplácí. Problémem jsou i peníze, které kvůli nezaměstnanosti do státní kasy nepřitečou. Nezaměstnaní totiž pochopitelně neodvádějí daně z příjmu, neplatí si sociální pojištění a ještě navíc méně utrácejí. Náklady na jednoho nezaměstnaného jsou přitom značné.

Podle studie vysoké školy Unicorn College přišel v roce 2009 průměrný nezaměstnaný veřejné finance na 109 615. A to přitom platí jen pro člověka, který byl nezaměstnaný pět měsíců! „Pokud by byl nezaměstnaný rok, už by byl odhad vyšší. Náklady by se pohybovaly okolo 170 tisíc korun,“ říká autor analýzy Jan Čadil.

Není proto divu, že státní kasa úpí a hledá možnosti, kde ušetřit. Vrátit některé nezaměstnané zpět na trh práce je ale velmi obtížné, hlavně pro zdravotně postižené a dlouhodobě nezaměstnané. Přitom řešení podle odborníků existuje. Stačilo by, kdyby stát začal podporovat vznik a fungování tzv. sociálních podniků. Ty by vytvářely pro obtížně zaměstnavatelné lidí pracovní místa a připravily by jim takové podmínky, aby byli schopni se v práci udržet.

„V okamžiku, kdy se tito lidé pohybují mimo trh práce, tak nejenže nedochází k tvorbě hodnot, ale naopak, náklady nezaměstnanosti zatěžují veřejné rozpočty. Tyto náklady výrazně převyšují výdaje spojené s podporou pracovních míst,“ vysvětluje Petra Francová, manažerka projektu TESSEA, který má podpořit rozvoj sociálního podnikání v České republice. S podporou státu by tak tito nezaměstnaní získali práci a stát by z dlouhodobého hlediska ještě ušetřil.

O kolik peněz přijde stát kvůli panu Průměrnému

Pan Karel Průměrný je průměrný Čech. Je mu okolo čtyřicítky a práci marně hledá už pátý měsíc. Naposledy přitom bral 16 090 korun. Teď ale nebere nic, naopak pobírá podporu. Na podpoře stát panu Průměrnému vyplatí celkem 36 155 korun za pět měsíců. A kvůli tomu, že pan Průměrný nepracuje a neodvádí daně z příjmu a pojištění, stát přijde za tu dobu ještě o další peníze – 42 055 korun. Celkem tak stojí pan Průměrný 78 210 Kč. To ale není všechno. Existují i takzvané nepřímé náklady na nezaměstnaného. Zjednodušeně řečeno, tím, že nepracuje, nic nevytváří a vzhledem k malému příjmu také málo utrácí. Snižuje tak poptávku a následně i další výběr daní. Odborníci z Unicorn College tuhle nepřímou ztrátu, ke které došlo kvůli panu Průměrnému, vypočítali na 31 405 korun. Celkem tak veřejné finance ročně na panu Průměrném přijdou o částku 109 615 korun.

Jste bez práce? Snažit se musíte sami!

Pokud si myslíte, že budete bez práce sedět se založenýma rukama doma a práci za vás najde úřednice z úřadu práce, mýlíte se. Hledat si práci je totiž vaše povinnost. „Odpovědnost za nalezení práce je především na samotném uchazeči o zaměstnání,“ říká Jiří Reichl, mluvčí úřadu práce. Blesk se ho z e - ptal na několik věcí, které zajímají uchazeče o zaměstnání.

■ Přišel jsem o práci, dokdy se mám ohlásit na úřadu práce? Evidence na úřadu práce není povinná. Do evidence uchazečů o zaměstnání se zařadíte dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Pokud máte zájem o zprostředkování zaměstnání, je nejlepší se zaregistrovat do evidence nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání. Pak jste totiž zaevidovaní zpětně, hned následující den po skončení zaměstnání. Pro vás to znamená, že se nemusíte starat o placení zdravotního a sociálního pojištění. Tyto povinnosti za vás převezme stát.

■ Jak dlouho budu podporu brát? Záleží na tom, kolik vám je let. Pokud méně než padesát, budete ji pobírat 5 měsíců. Ve věku 50 – 55 let máte nárok na pobírání podpory v délce 8 měsíců a nad 55 let pak 11 měsíců. Výše vyplácené podpory se ale mění. První dva měsíce je to 65 % vašeho průměrného měsíčního čistého výdělku, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %. Ale pozor! Pokud jste z posledního zaměstnání odešli sami nebo po dohodě se zaměstnavatelem, máte po celou dobu nárok jen na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

■ Je výše vyplácené podpory nějak omezená? Záleží na vašem příjmu. Maximální výše podpory se odvíjí od 0,58násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Letos je »strop« 13 528 Kč. Když se rekvalifikujete, máte (zase s ohledem na váš minulý výdělek) nárok na maximální částku 15 161 Kč.