8°C
Nijak překvapivé údaje zjistil průzkum finanční gramotnosti České spořitelny. Ta finanční znalosti Čechů mapuje dlouhodobě. A i když podle údajů České spořitelny znalosti Čechů rostou, stále to není žádná sláva. Se svými penězi se totiž většina lidí snaží zacházet obezřetně, ale o finance obecně se příliš nezajímají. Lépe jsou na tom mladí, do kterých nějaké znalosti nacpe školní systém. I tak ale mladí lépe znají cenu iPhonu než bochníku chleba.
Nejlepší vědomosti o penězích mají obyvatelé velkých měst a přilehlých oblastí, odkud do měst dojíždí. Suverénně tak vede Praha a Brno. Naopak, nejhůř jsou na tom lidé z okrajových oblastí republiky, především ze severních Čech.
5 věcí, které ovlivňují finanční gramotnost
1. vzdělání
Čím vyšší vzdělání, tím lepší finanční znalosti. Nejlépe jsou na tom vysokoškoláci, následovaní lidmi s maturitou.
2. věk
Nejvíce finančně gramotní jsou podle průzkumu lidé ve středním věku. Úplně nejlepší vědomosti pak má věková kategorie 40 – 49 let. Po padesátce ale naopak znalosti začínají polevovat. V důchodu pak podle odborníků často svěřují péči o peníze svým potomkům.
3. příjem
Finanční znalosti ovlivňuje i výše příjmu. Jednoduše řečeno - čím více peněz lidé mají, tím lépe se o ně starají. Nejvyšší míru znalostí tak projevili lidé s příjmem domácnosti vyšším než 40 000 korun.
4. rodinný stav
Překvapivě lepší finanční znalosti mají lidé, kteří žijí v manželství. Podle Lenky Korečkové, manažerky výzkumu České spořitelny, je to nejspíš dané tím, že mají vyšší pocit odpovědnosti za partnera a rodinu.
5. práce
Na finančních vědomostech se podepisuje i to, jestli člověk pracuje jako zaměstnanec, nebo se musí o vše postarat sám jako OSVČ. „Osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ dodala Lenka Korečková.
