1. Nejlépe je na tom člověk, který nikdy nepracoval. Starobní důchod se mu vypočítá z průměrné mzdy.

NE! Člověk který nikdy nepracoval, nemůže splnit jednu ze dvou základních podmínek, bez kterých starobní důchod nedostane. Tou první je dosažení důchodového věku, tou druhou je získání potřebné doby důchodového pojištění. Zjednodušeně řečeno musí mít odpracováno nebo si musí platit důchodové pojištění. Pokud nesplní obě podmínky, které stanoví zákon o důchodovém pojištění, nárok na starobní důchod mu nevznikne. Jiné to ale je u invalidů. Člověk, který nikdy nepracoval, může dostat invalidní důchod. Podmínky pro jeho přiznání ale určuje zákon. Týká se to lidí, kteří se stali invalidními dříve, než dosáhli 18 let, a proto ani pracovat nemohli.

2. Důchod se vypočítává z posledních pěti nebo deseti let zaměstnání před důchodovým věkem. Je to proto, aby stát ušetřil. Řada lidí nad 50 let je totiž nezaměstnaná a tak dostanou jen minimální důchody.

NE! Jedná se o omyl, který přetrvává z minulosti. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Protože příjmy v minulosti byly nižší než jsou nyní, násobí se tyto výdělky koeficienty mzdového nárůstu. Lidé, kteří jdou do důchodu letos tj. v roce 2016, budou mít důchod vypočítaný z úhrnu všech výdělků za roky 1986 – 2015.

3. Minimální důchod je stejný jako minimální mzda. Zvyšuje se každý rok a nikdo nemůže brát méně.

NE! Minimální důchod a minimální mzda nemají

nic společného. Zatímco minimální mzda je v současnosti 9 900 Kč, minimální důchod je 770 Kč. Ale nelekejte se, 770 Kč je minimální částka procentní výměry důchodu. A k ní ještě patří základní výměra. Ta už je podstatně vyšší. Letos to je suma 2 440 Kč. Celkově je tak minimální výše důchodu přiznaného letos 3 210 Kč.

4. Při starobním důchodu si není možné přivydělat. Člověk by přišel o důchod.

NE! Přivydělávat si můžete bez omezení. Můžete podnikat i pracovat v pracovním poměru na dobu určitou i neurčitou.

Trochu jiná situace je při pobírání předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnete důchodového věku Ale i tam jsou nějaké možnosti přivýdělku. Tohle můžete:

*Pracovat na dohodu o provedení práce. Nesmíte si ale vydělat víc než 10 000 Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele

*Pracovat v tzv. zaměstnání malého rozsahu pokud v kalendářním měsíci nedosáhnete rozhodného příjmu 2500 Kč

*Podnikat. Příjem z podnikání ale nesmí být (po odpočtu výdajů) vyšší než částka, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Letos (v roce 2016) by to za celý rok nemělo být více než 64 813Kč.

5. Nemám práci, tak si požádám o předčasný důchod. Až budu mít správný důchodový věk, tak se mi důchod přepočítá a budu brát víc.

NE! Důchod, který máte zkrácený kvůli předčasnosti, zůstane krácený napořád. Tedy ani po dosažení důchodového věku se vám nepřepočítá. Je tedy potřeba dobře zvážit, jestli a případně o jak dlouhou dobu před dosažením důchodového věku o předčasný důchod požádáte.

6. Pracujícím důchodcům se vyplatí marodit. Když jsou nemocní, jde jim totiž neomezeně dlouho nemocenské i důchod.

NE! Nemocenské se zaměstnancům, kteří pobírají starobní důchod, vyplácí až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a náleží nejdéle 70 kalendářních dnů v roce. Po vyčerpání této doby pak marodí bez nároku na nemocenské.

7. Lidi, co emigrovali, se nároku na důchod v ČR vzdali, žádný tedy nedostanou.

NE! Nárok na starobní důchod z Česka mají i emigranti. Musí ale splnit stejné podmínky stanovené českými předpisy – tedy dosáhnout potřebného věku a získá potřebnou dobu pojištění. Do potřebné doby pojištění se jim přitom započítává i doba, kdy pracovali (a platili pojištění) v jiném státě. Musí ale jít o členský stát EU nebo stát, se kterým má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.

8. Do důchodu mi nezapočítali 5 let, kdy jsem pracoval na černo. Když mi to kamarádi dosvědčí, ČSSZ mi roky započte.

NE! Práci »na černo« vám do důchodu ČSSZ rozhodně nezapočítá, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění ani veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, např. když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen při povodních a není jiná možnost, jak dobu zaměstnání prokázat. Svědky v tomto případě musí být osoby, které s vámi v tomto konkrétním zaměstnání ve stejné době pracovaly.

9. Muži nemají nárok na vdovský důchod po manželkách.

NE! Muž, kterému zemře manželka, má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako žena po manželovi.

10. Když ženě zemře manžel, a oba jsou důchodci, tak ona dostane ten vyšší důchod. Tedy většinou ten manželův.

Žena nedostává manželův důchod, ale důchod vdovský, který činí 50% procentní výměry důchodu zemřelého manžela. S tuto částkou se pak porovnává její starobní důchod, a který je vyšší, ten dostane celý a z toho nižšího polovinu. Základní výměra (částka, která je při všechny důchodce stejná) náleží ale ke dvěma vypláceným důchodům jen jednou.

Příklad:

Žena pobírá starobní důchod 10 440Kč, z toho je 8 000 Kč procentní výměra a 2 440Kč základní výměra. Manžel, který dosud pobíral starobní

důchod ve výši 12 540 Kč (10 100 Kč + 2 440 Kč), zemřel. Při úmrtí manžela, starobního důchodce, má pozůstalá manželka nárok na vdovský důchod. Základní výměra náleží vždy pouze jednou. Protože dojde k souběhu dvou důchodů (žena bude současně pobírat svůj starobní důchod a po manželovi důchod vdovský), procentní výměra důchodu se upraví: vyšší procentní výměra důchodu bude náležet v plné výši a z nižší procentní výměry polovina. Procentní výměra vdovského důchodu činí 5 050  Kč (50 % z částky 10 100 Kč), pro souběh s vyšší procentní výměrou starobního důchodu se krátí na polovinu, tj. na částku 2 525 Kč.

Žena tak bude pobírat celkem 12 965 Kč (10 440Kč + 2 525 Kč).