Situace v téhle rodině je víc než složitá a spor trvá už tři roky. Možná i vy podobný příběh zažíváte ve svém okolí...

Pan Warciak žije v rodinném domě se svojí manželkou Danielou (71) s přestávkami od roku 1991. V 60. letech se sem paní Daniela přivdala, po smrti bratra bývalého manžela po něm zdědila třetinu domu.

Další dvě třetiny patří její dceři Jolaně (46). Ta se ale z domu před několika lety odstěhovala a v její části dnes bydlí její manžel (se kterým už nežije) a dospělý syn David (22) se svou přítelkyní. Rodinná idylka se tu nekoná, atmosféra je dusná a vzduchem létají nadávky a výčitky.

Video
Video se připravuje ...

Zprávy: Svědectví o zabijákovi z BMW, chutě Ochotské a šikana v rodině! Blesk TV

Florian Warciak (nevlastní děda Davida): Dělá nám naschvály

„Vnuk nám sprostě nadává, kouří v domě, i když ví, že ženě to nedělá dobře kvůli zdraví, nechává na zahradě psí výkaly, všude se válejí špačky od cigaret,“ říká důchodce Florian Warciak a ve výčtu stížností pokračuje.

Vnuk prý nechává boty ve společné chodbě, neuklízí společné prostory, pořádá hlučné večírky a parkuje s autem tak, že se nedá procházet kolem. Taky jim prý přestřihl kabel od přívodu elektřiny.

Dvakrát už na něj prarodiče volali policii. „Bohužel s tím nic neudělají. Jen to sepíšou, pak se jde k výslechu. Chybí nám prý ale prokazatelné důkazy,“ stěžuje si pan Warciak. Situace došla tak daleko, že vnuk se svojí babičkou a jejím manželem vůbec nekomunikuje.

Sice spolu bydlí pod jednou střechou, ale ani se nezdraví. Dokud na řadu nepřijde hádka. „Jsem vážně nemocná a vždycky, když se kvůli Jakubovi rozčílím, můj stav se zhorší a musím jet do nemocnice,“ stěžovala si reportérům Daniela Warciaková.

David H. (vnuk)

„Je pravda, že před třemi lety jsem tu na Silvestra pořádal párty a dělali jsme nepořádek,“ říká David H. Od té doby je ale podle něj klid. „Nechal jsem postavit botník, aby Danu (jeho babičku) nerozčilovaly naše boty. V domě jsme udělali zděnou příčku, aby je neobtěžoval kouř z cigaret,“ pokračuje.

David je přesvědčený, že jeho prarodiče lžou. Výkaly prý pes dělá v oplocené části zahrady, a on i s přítelkyní se snaží babičky si vůbec nevšímat. „O žádných naschválech nemůže být řeč. To pan Warciak mi sprostě nadává, dokonce jsem si to nahrál na mobil a předal policii jako důkaz,“ tvrdí vnuk. Blesk si tuto nahrávku poslechl a skutečně je na ní zachyceno, jak pan Warciak na vnuka sprostě křičí. „Ruply mi už nervy,“ řekl na to senior.

Hádka před kamerou

Davida zjistila, že je u nich v domě tým ombudsmana Blesku, neváhala a zavolala příteli, aby přijel. Ten ihned nasedl do auta a dorazil i se svou matkou Jolanou. Rodina tak spolu před kamerou po dlouhé době zase promluvila, i když šlo spíš jen o přehazování špíny z jedné strany na druhou.

Vnuk: Nevím, co vám Florian řekl, že jim nadávám?
BLESK: Ano, že nadáváte a děláte tu špatné vztahy.
Vnuk: Špatné vztahy tady jsou, ale já nikomu nenadávám. To pan Warciak mi nadává do za***ných šmejdů, což jsem si taky nahrál na mobil.
BLESK: Vy jste ale na policii uvedl, že jste na tu příležitost nahrát si nevlastního dědu, čekal dva roky.
Vnuk: Čekal jsem, protože mi právník poradil, že nic jiného než mít záznam a dát to na přestupkovou komisi mi nezbývá. Rád vám to pustím.
Děda: Nadával jsem ti, protože jsi mě schválně vyprovokoval.
Vnuk: To není pravda, chodíš tady a nadáváš mi do blbečků.
BLESK: Prý jste na Silvestra prarodičům pomočil vánoční stromek, schválně kouříte v pokoji…
Vnuk: Nic jsem nepomočil. Kvůli tomu kouření jsme nechali zazdít schodiště, aby ten kouř necítili.
BLESK: A co ty večírky?
Vnuk: O tom se tady nebudeme dohadovat, jestli jim přijde, že dělám hluk, ať zavolají policii, která udělá záznam.
Babička: Davide, ty to děláš schválně. Pořád tě upozorňuju na otevřená vrata, na rozházené boty…
Vnuk: Schválně to nedělám, ale nemůžu vyjít s tvým manželem. Přišel za mnou třeba do sklepa a začal vyhrožovat, že mě propíchne vidlemi.
BLESK:Myslíte si, že je nějaká šance na usmíření? Chtěli byste tu žít normálně jako rodina?
Dcera: Ani nevíte, jak bych si to přála!
Vnuk: Paní redaktorko, vy tady nežijete s námi, nevíte, co se tu děje. S tímto člověkem (Warciak) se odmítám bavit, ten pro mě neexistuje. Naposledy mi rozbil dveře od pokoje, kde jsem se zamkl. To jsme byli v domě sami.
■ Dcera: Já nechci, aby byl můj syn nucený se odsud stěhovat! Měla jsem tu předtím troje podnájemníky a všichni kvůli panu Warciakovi odešli.
Babička: To je tedy zajímavé, že k nám dodnes chodí na návštěvu.

„Dceři svoji část neprodám!“

Jolana H., dcera paní Warciakové, o prodej třetiny domu stojí. „Matce jsem to nabízela s tím, že jí dám dva miliony a že by v domě mohla dožít. Ona to ale odmítla,“ říká matka vnuka Davida.

Panu Warciakovi se tohle řešení zdá jako přijatelné, prý by to všem ušetřilo nervy. Na dotaz, zda by nemocná seniorka nechtěla žít jinde a mít klid, ale Blesku odpověděla: „Za žádnou cenu svoji část domu neprodám. Žil by tady vnuk, který se k nám chová takto otřesně. Tohle je můj domov přes čtyřicet let a tady dožiju.“

Spoluvlastnictví je vždycky problém, říká odborník

„Už římské právo pokládalo za největší zlo a hoře spoluvlastnictví. Jakmile
nastane mezi spoluvlastníky boj a nesoulad, nastane zároveň těžké životní
období, jehož řešení bude vždycky bolestivé,“ říká advokát Pavel Novák. Podle něj je soud jedinou cestou, jak se domáhat práva, i když je fi nančně zatěžující a zdlouhavý.

Rada ombudsmana

1) Vyjádření lékaře a důkazy

Pokud je seniorka přesvědčená, že chování vnuka může za její zhoršený zdravotní stav, doporučuji jí obstarat si lékařské zprávy. Poté, co bude mít jak tyto zprávy, tak průkazné dokumenty z přestupkových řízení, může se na základě těchto důkazů obrátit na soud a podat návrh na předběžné opatření, kterým by soud nařídil vnukovi zdržet se závadného chování a jednání.

2) Trestní oznámení

Pokud vás někdo šikanuje (i v rámci rodiny), podejte na něj trestní oznámení. Dle zákona je trestným činem jednání, kterým dotyčná osoba omezuje jinou osobu či osoby v jejím obvyklém způsobu života a toto jednání vzbuzuje důvodnou obavu o život nebo zdraví.

3) Stěhování

V této rodině by bylo zřejmě nejšťastnějším řešením ukončení spoluvlastnického vztahu. Zde je varianta prodat díl dceři, odstěhovat se a mít klid. Druhou cestou je opačný postup, tedy podat žalobu na zrušení spoluvlastnictví s tím, aby soud rozhodl o přikázání podílu dcery do vlastnictví stěžovatelky a zároveň stěžovatelce uložil povinnost k zaplacení hodnoty podílu dceři. Je otázkou, zda stěžovatelka disponuje potřebnými finančními prostředky. Šlo by sice žádat soud o stanovení splátek. 

Potřebujete ombudsmana Blesku?

NAPIŠTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY

Na adresu redakce: Blesk OMBUDSMAN, Komunardů 42, 170 00 Praha 7 nebo na mailovou adresu: ombudsman@ blesk.cz Podmínkou je zveřejnění vaší fotografi e a natočení reportáže. POZOR! NEPOSÍLEJTE ORIGINÁLY DOKUMENTŮ, JEN KOPIE, REDAKCE JE Z KAPACITNÍCH DŮVODŮ NEMŮŽE VRACET!