7°C
Na Ombudsmana Blesku se obrátila paní Včeláková s prosbou o pomoc. „Sousedka nám znesnadňuje podnikání a my už si nevíme rady. Její kohout kokrhá v pravidelných intervalech, začíná o půl sedmé ráno. Hosté se tu nevyspí,“ říká zoufalá majitelka penzionu.
Snaha o domluvu
Se sousedkou, která chová slepice a kohouta, se prý pokoušeli dohodnout. Dokonce jí zaplatili 500 korun za to, aby se opeřence zbavila. Marně. „Kdykoli jí kohout zemřel, pořídila si hned dalšího, i když jsme jí prosili, ať to nedělá, že to věčné kokrhání obtěžuje naše hosty,“ vysvětluje pan Včelák. Sousedka ho ale vždycky odbyla s tím, že drůbež chová kvůli vajíčkům. „Nabídl jsem jí tedy, že jí budu vejce domů kupovat. Jen když se zbaví kohouta. Řekla, že její domácí vajíčka jsou nejlepší,“ dodává nešťastný majitel penzionu.
Odhlučnění nepomohlo
Vysoké decibely kohoutího kokrhání a slepičího kdákání nedokázaly přehlušit ani vysoké túje a zahradní domek, který nechal pan Včelák postavit mezi jeho a sousedčinou zahradou. Má to ale opačný efekt - zvuk se od jejího vysokého domu láme a doléhá na jejich pozemek s ozvěnou. Hluk ale není to jediné, co musejí manželé trpět.
Zápach a naschvály
V teplejších měsících obtěžuje hosty penzionu i zápach, který k nim od slepic vane. Hosté si prý nemůžou v parnu ani otevřít okno… Reportérům Blesku navíc manželé prozradili, že sousedka má kokrhání kohouta nahrané i na magnetofonu. „Obhlíží, kolik k nám přijede hostů, a pak pouští přes plot kokrhání pořád dokola,“ řekl Vladimír Včelák, který si jako důkaz pořídil nahrávku kokrhání na svůj mobilní telefon. Se svou ženou je přesvědčený o tom, že jejich sousedka jim závidí majetek a podnikání.
Beznaděj
„Už jsme přemýšleli, že dům prodáme a přestěhujeme se jinam. Zájemcům se náš domek i jinak klidná čtvrť líbí, ale vždy jen do chvíle, než slyší kokrhání,“ lamentuje rukama Eva Včeláková. Právník, na kterého se manželé obrátili, jim prý příliš neporadil. „V podstatě nám řekl, že soudní řešení by mohlo trvat i dva roky, což je průměrná délka života kohouta,“ uzavírá své vyprávění paní Eva.
Sousedka obvinění popírá
Tým Ombudsmana Blesku navštívil i sousedku poškozených, paní Cicvárkovou. Ta se ale začala hájit - sousedé si na ni prý zasedli. „Kohout kokrhá, jen když ho pustím ven, nebo když nadbíhá slepicím. Na své zahradě si přeci můžu chovat, co chci. O drůbež se starám dobře,“ tvrdila. Když se o tom reportéři chtěli přesvědčit na vlastní oči, odmítla je ale pustit na zahradu. Má tenhle sousedský spor nějaké řešení? Blesk se ptal odborníka.
Sousedská VÁLKA KVŮLI SLEPICÍM! Mají právo kvokat!? Eva Fraňková, David Vaníček
Celou reportáž můžete sledovat ZDE na www.tv.blesk.cz
Názor právníka: Kokrhání není obtěžování, ale…
Ať sousedíte s kýmkoli, většinou se najde něco, co musíte »skousnout«. A nezáleží na tom, jestli to je štěkání psa, kokrhání kohouta nebo třeba vřískot páva. Něco jiného ale je úmyslná šikana.
„Neumím si dost dobře představit, že by soud zakazoval lidem chovat kohouty, protože to obtěžuje jejich sousedy, “ říká právník Roman Moussawi. Obecně prý sice připadá v úvahu žaloba na zákaz obtěžování hlukem kohouta, ale muselo by být u soudu prokázáno, že jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Jenže s kohoutem je to podle jeho názoru podobné, jako snažit se zabránit sousedovi, aby jeho pes štěkal. „To byste taky byli u soudu se svou žalobou neúspěšní,“ říká. Pokud jsou ale manželé Včelákovi přesvědčeni o tom, že sousedka kohouta schválně provokuje a dokonce pouští přes plot nahrávky kohoutího kokrhání ve snaze uškodit jim, jde už o šikanu.
„Tady by už soud mohl dát za pravdu majitelům penzionu. Bude ale třeba prokázat, že jde skutečně o šikanu ze strany jejich sousedky, a to nebude vůbec lehké,“ říká Moussawi. Nejdůležitější prý bude přesvědčit soudce o úmyslném jednání sousedky. Jako klíčový důkaz by tu mohla posloužit právě nahrávka kohoutího kokrhání a taky svědci, ať už další členové rodiny, hosté nebo ostatní sousedi. Pak může soud vydat zákaz takového chování. „V případě, že by sousedka zákaz ignorovala a dál úmyslně obtěžovala hlukem, může ji soud udělit pokutu až do výše 100 000 korun,“ říká odborník a dodává, že pokud by takovým obtěžováním vznikla škoda (například by odjeli hosté a chtěli vrátit peníze), pak by mohli manželé Včelákovi navíc požadovat náhradu škody způsobené tímto obtěžováním samostatnou žalobou.
Rada ombudsmana: Soud si promyslete
Myslíte si, že váš spor se sousedem vyřeší jen soud? Než se ale pustíte do soudního sporu, vše si důkladně promyslete. Čekají vás totiž zdlouhavá jednání a značné finanční výdaje. Pokud vám zkušený právník řekne, že šance na vítězství nejsou velké, raději se do soudního sporu ani nepouštějte. Soud totiž zajímá i názor protistrany a může se stát, že vaši žalobu zamítne jako bezdůvodnou. A vy pak budete muset zaplatit nejen svého právníka, ale i soudní náklady protistrany.
Kdy jde o schválnost
O schválnost, tedy správněji o šikanozní jednání, jde například tehdy, když víte, že soused obědvá každé odpoledne s rodinou na zahradě a vy naschvál v tentýž čas pustíte sekačku a pilu na řezání dřeva, abyste mu to »osladili«. „V takových případech není důležité, že je sekání trávy či řezání dřeva obvyklé (čímž se v praxi často hájí ti, kteří takto sousedům škodí) protože cílem je »šikanovat« souseda, nikoli posekat si trávu nebo nařezat dřevo.
Potřebujete poradit?
PIŠTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY
Napište nám na adresu ombudsman@blesk.cz nebo na adresu: Blesk OMBUDSMAN, Komunardů 42, 170 00, Praha 7
Podmínkou pomoci od OMBUDSMANA BLESKU je zveřejnění vašeho příběhu a fotografie v deníku Blesk i na Blesk.cz a přístup k dokumentům potřebným k řešení problémů.
O výběru příběhu pro řešení OMBUDSMANEM BLESKU rozhoduje redakce!
