Zkažená moderní doba
Je oblíbenou zábavou moderních mágů a víl lamentovat nad zkažeností dnešní doby a se slzou v oku vzpomínat na staré bohatýrské časy, kdy lidé byli hodnější, zimy malebnější a mágové mocnější.

S pomocí fantasie, kterou většina čarodějnic i mágů oplývá přímo příslovečně, se přeneseme do doby, kdy na území dnešních Čech ještě nedopadla rázná ruka křesťanství a panovala tedy ta, mágům zaslíbená, doba.

Je zima, sníh leží na nízkých střechách chýší napůl zahloubených do země, ohniště mihotavě osvětluje pár metrů čtverečních vašeho domova a venku zpívá vítr. Slyšíte kroky. Kroky? Teď v noci? Sousedovy děti prý pálí horečkou. Jsou nastydlé? Mají zápal plic? Chytáte byliny a v žaludku vám kručí. Je třeba šetřit, zima může být dlouhá a není jisté, jestli vám sousedé za vaši péči něco dají. Jestli budou mít z čeho dát. Vykročíte do tmy a mráz se vdere pod plášť…

Ne, nepředstavujte si někoho jiného, představte si sebe ve vesnici odkázané jen na vlastní síly. Ve tmě, mrazu, bez možnosti vzít telefon a volat záchranku, policii, armádu, volat vůbec kohokoli. Bez náklaďáčků, rozvážejících krokodýlí bagety a bez výčepu na rohu.

Jak motivovaní byli naši předchůdci, jak ostražitě poslouchali zvuky noci, jak  pozorně si všímaly všech změn, které věstí nepřízeň počasí, jak důležitý pro ně byl vegetační rytmus roku a měsíc, který měřil čas. Díváte se občas blazeovaně do lunárního kalendáře, který vám sdělí, že dnes slunce vyšlo v 8:01 a zapadlo v 16:07? Možná, když sestavujete horoskop. V těch dávných časech by to byla nutnost. Může to být nutnost znovu, stačí, když se řeky rozhněvají, udeří bouře, vichřice… ani my nejsme tak zcela imunní vůči hněvu Země. Jak dlouho by trvalo, než by se smysly probudily? Jednu generaci, dvě? Možná by stačilo pár let a spící schopnosti by procitly. Za tuhle cenu, za cenu opravdového ohrožení.

Vždycky, když jsme poslouchala rozhovory vedené v čajovnách jemnými dívkami a intelektuálními mládenci, ptala jsem se sama sebe, jestli by opravdu chtěli někde v opuštěné vísce pomáhat na svět dítěti, nebo naopak, vyhánět plod z lůna, rovnat zlámané kosti a přivolávat za suchého léta déšť a zodpovídat se lidem, kteří hladovějí. Chtěli by opravdu ti s Thorovým kladivem na krku jít vstříc jarlovi, který se vrátil z výpravy s jednou z lodí, chtěli by se podívat do očí ženám, kterým zemřeli bratři a muži, protože mocné runy prostě tentokrát nebyly mocné dost?

Moji milí, je dost pravděpodobné, že v těch dávných časech bychom byli mágy lepšími, ale je také velice dobře možné, že bychom byli mágy poměrně brzo velmi a velmi mrtvými.

Plamen červené svíce
Ano, červená svíčka by měla provázek vánoční čas a zastoupit tak krb, který většina z nás k dispozici nemá. Ozdobená cesmínou a jmelím přivolá štěstí pod střechu našeho domu a pohled do jejího plamene přinese klid. Cítíte vůni punče?

Nalijte si a v teple a vůni cukroví si vzpomeňte na naše předchůdce, nechte mysl běžet přes prahy času až k potemnělé chýši a pochopíte, že kontinuita možná byla přerušena, ale se zatím nepovedlo přetrhnout ji docela a že naše přání, touhy i strachy a viny jsou stále stejné a pocit sounáležitosti vám pak pomůže lépe pochopit i dávná zaříkadla. Klidný a šťastný slunovrat, moji milí a nadějný Nový rok.