Park o rozloze cca 250 hektarů, který spadá k novorenesančnímu Průhonickému zámku, zahrnuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou. Patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Jako mimořádné dílo zahradní architektury 19. století jej už v roce 1992 na seznam UNESCO nominovalo ministerstvo životního prostředí.

"Od té doby ale nebylo úplně zřejmé, zda je Průhonický park pod ochranou UNESCO. Nebylo úplně vyjasněné, jestli je park přímo v ochranném pásmu jako centrum Prahy," uvedl Novák. Vedení výboru na zasedání v Brazílii prý ale rozhodlo, že park do pražské památkové rezervace a tudíž i pod ochranu světového dědictví patří.

V České republice třináctá památka "nejvýběrovějšího klubu"

Ředitel Botanického ústavu Jan Kirschner považuje zápis do tohoto "nejvýběrovějšího klubu" za prestižní záležitost. "Jsme třináctou památkou v České republice, na jednom seznamu s chrámem sv. Barbory, historickým centrem Prahy či Českého Krumlova. Potvrzuje to, že park je přírodně-architektonický unikát," řekl Kirschner ČTK. Slibuje si od toho i větší zájem návštěvníků, jichž parkem ročně projde mezi 160 až 180 tisíci.

"Průhonický park se letos stal národní kulturní památkou. Z hlediska požadavku, jak budeme pečovat o tento komplex, se ale prakticky nic nemění," dodal Kirschner.

Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885 a budoval jej prakticky až do své smrti roku 1936, přestože celé průhonické panství prodal roku 1927 československému státu. S mimořádným uměleckým a estetickým citem přetvořil středočeskou zemědělskou krajinu na park představující dnes vrcholné dílo přírodně-krajinářského slohu evropského významu.