Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Stát určuje, do jakého věku smíte být matkou

Fotografie
1. června 2011 | 14:25

Tisíce českých žen toužících po dítěti se ocitly v kocourkovském bludišti: Zatímco podle návrhu zákona budou moci podstoupit umělé oplodnění až do věku 55 let, pro adopci dítěte je hranice mnohem nižší! Tady platí předpis EU, který striktně říká, že osvojiteli nesmí být víc než 35 let. Podporuje to i platný zákon z roku 1964, podle kterého musí být mezi dítětem a rodičem přirozený věkový rozdíl maximálně 35 let.

Někteří odborníci jsou přitom striktně proti těhotenství nad padesát a upozorňují na zdravotní a sociální rizika. Zároveň apelují na zákonodárce, aby byla spravedlivě posunuta i hranice pro osvojení dítěte. Jiní lékaři jsou mnohem smířlivější: „Jsem rád, že se věková hranice u umělého oplodnění nastavila a mantinely jsou širší,“ říká gynekolog Milan Mrázek z kliniky Iscare, který působí jako konzultant nového zákona o posunutí věkové hranice na 55 let.

Podle něj by si o svém těhotenství měla vždy rozhodovat žena sama. Pokud bude chtít žena otěhotnět ve vyšším věku, měla by být zdravá. S tím souhlasí i doktor Mrázek. „Přesto musí počítat s vyšším rizikem těhotenských komplikací.“

Česká matka nad padesát

Podle informací Blesku je nejstarší rodičkou po umělém oplodnění u nás paní Soňa D. z Plzeňska, která pracuje jako tlumočnice. Porodila ve svých 54 letech a odmítala jakoukoliv publicitu.

Blesk zjistil, že umělé oplodnění podstoupila, protože jí dva roky předtím zemřelo dítě. K zákroku došlo v Plzni na soukromé klinice a cena se pohybovala od 40 000 do 70 000 Kč. Dítě se narodilo císařským řezem před termínem, ale zdravé.

Cena za dítě na stáří

Zatímco ženy do 40 let mají nárok na tři asistovaná oplodnění, která hradí zdravotní pojišťovny, starší ženy musí sáhnout do své kapsy. A pěkně hluboko. Za jeden pokus o oplodnění s darovanými vajíčky se platí kolem 50 tisíc a často se musí provést dva nebo tři zákroky. Brněnský lékař Vít Unzeitig si myslí, že taková pacientka by se měla na umělém oplodnění ještě víc finančně podílet.

„Měla by platit nejenom oplodnění s darovaným vajíčkem, ale i celou těhotenskou péči, porod a případnou intenzivní péči o předčasně narozeného novorozence. To by se náklady klidně mohly vyšplhat i na sedmimístné číslo. Nevidím nejmenší důvod, proč úmyslné excesy hradit ze solidárního zdravotního pojištění,“ rozčiluje se gynekolog.

Bude víc rodiček padesátnic?

„Nemyslím si, že by po uzákonění hranice 55 let věku pro umělé oplodnění nějak výrazně přibylo rodiček po padesátce,“ říká Milan Mrázek s tím, že takové ženy musí mít opravdu pádný důvod pro otěhotnění. Sám měl pacientku, které zemřelo téměř dospělé dítě a narození dcery kolem padesátky jí zase vrátilo životní motivaci.

Vít Unzeitig se také setkal se starší těhotnou ženou. „Otěhotněla spontánně a byla z toho vyděšená víc než já. Těhotenství skončilo akutním císařským řezem ve 33. týdnu. U těhotné došlo ke zvýšení krevního tlaku, poruše funkce ledvin a dítěti z nedostatku kyslíku hrozila nitroděložní smrt.“

Umělé oplodnění

Kdo ho podstupuje

Umělé oplodnění podstupují ženy, kterým se několik let nepodaří otěhotnět. Možnost přirozeně otěhotnět klesá už u žen po třicítce a kolem 40. roku se plodnost výrazně zhoršuje. I kvalita vajíček se s věkem snižuje a starším matkám daleko víc hrozí, že se jim narodí postižené dítě.

Jen pro partnerské páry, ale...

Ženy musí být vdané nebo mít trvalého partnera, který písemně souhlasí se zákrokem. Asistované oplodnění by neměla podstoupit žena bez partnera ani lesbický pár, ale některé kliniky to obcházejí.

Jak se provádí

Oplodnění se provede buď uvnitř těla pacientky partnerovými nebo darovanými spermiemi, nebo mimo tělo. Mimotělně se oplodní vlastní nebo darovaná vajíčka a pak se vloží do dělohy pacientky. U starších žen jde většinou o vajíčka od dárkyně, protože už svá vajíčka neprodukují, nebo jich už mají málo a nekvalitní.

Rizika umělého oplodnění

- potrat
- předčasně ukončené těhotenství císařským řezem
- narození postiženého dítěte
- nezralost nedonošeného dítěte
- předčasný porod

Co na to odborníci

MUDr. Milan Mrázek z Klinického centra Iscare: Vidím hned dva důvody, proč ženy ve vyšším věku touží po dítěti. Může jít o matky, které tragicky přišly o dítě, nebo o takové, které mají vztah s mladším bezdětným mužem a chtějí mu dítě dát.

MUDr. Pavel Trávník z brněnského zdravotnického zařízení Repromeda: Jsem zastáncem názoru, že o svém těle má rozhodovat pacientka sama. Lékař jí ovšem musí vysvětlit rizika, a to nejen zdravotnická.

MUDr. Vít Unzeitig z brněnského Centra ambulantní gynekologie: Zásadně nesouhlasím! Je to proti přírodě a je mi líto nejenom těch favoritek, které chtějí v tomto věku dítě, ale i těch případně narozených dětí. Představte si pubertální dítě. To bude bez sebe, až na třídní schůzky přijde jeho sedmdesátiletá matka. Je zajímavé, že adopci (i staršího) dítěte už sociální úřady po padesátce nepovolí, zatímco za peníze se oplodňovat může.

MUDr. Pavel Ventruba, předseda Sekce asistované reprodukce: Osobně nemám problém se stanovením věkové hranice do 55 let ženy, pokud se bude respektovat její zdravotní stav. Je ale pravda, že starší rodičce hrozí častěji potraty, předčasný porod často související s chorobami vyššího věku, jako je hypertenze nebo diabetes.

Psycholožka Šárka Bezvodová: Já bych se řídila moudrostí přírody, která ženám ve věku 55 let většinou neumožňuje otěhotnět. Můžu chápat padesátiletou ženu, že chce dítě, protože chce dodat svému životu smysl a chce se mu opravdu věnovat. Je třeba se však zamyslet nad tím, co to znamená pro dítě pravděpodobnost, že v mladém nebo dokonce dětském věku ztratí matku. Mně se hranice 49 let jeví jako maximální vzhledem k současnému věkovému průměru.

Libuše Tomková z Fondu ohrožených dětí: Když se posouvá věk ženy, která se může nechat oplodnit, nevím, proč by se to nemohlo uzákonit i u adopcí. Zákon je starý, například pětačtyřicátníci už na adopci novorozence nemají nárok.

Autor: Iva Dvořáková, mivrk