Manželé Švecovi se 5. července rozjeli svým vozem Hyundai Goetz na Moravu. Jejich syn žije v Brně, chtěli ho navštívit a pak se podívat i na Pálavu.
„Moc jsme se těšili na vnučku,“ doplňuje manžela paní Hana (65). Radost z dovolené a vzpomínky jim ale pokazily dva dopisy z Městského úřadu v Chotěboři, z odboru dopravy a přestupků, které na ně čekaly doma po návratu z dovolené.

„Oba obsahovaly výzvu k uhrazení pokuty, oba byly ze stejného dne – jen s časovým rozdílem tří minut od sebe,“ diví se pan Švec. První přestupek spáchal 5.7. v 9.454 hod., druhý tentýž den v 9.48 hod. V obou případech překročil ve městě rychlost o deset kilometrů, po odečtu maximální přípustné odchylky činila jeho rychlost 57 km/hod. a to v Chotěboři stojí 600 korun – v obou případech. Pokud by nezaplatil, hrozí mu sankčních 5 000 korun – také v obou případech.
„Přece mě za jedno a totéž nemohou trestat dvakrát?,“ vysvětluje Jiří Švec důvod, proč se obrátil na Ombudsmana Blesku.

Vedoucí jeho odboru doprš vy a přestupků MÚ Chotěboř Pavel Málek to vysvětlil: „Pan Švec vyjel z jedné městské části, kde jsme mu naměřili 60 kilometrů v hodině, pak jel státní silnicí číslo II/345 asi tři kilometry a vjel do města opět, do části Chotěboř – Bílek. A tam měl rychlost stejnou. Proto je pokutován dvakrát.“
Zdůvodnění je jasné a prosté. Zároveň dokládá, že diskuse se záznamovou a měřicí technikou je zbytečná.

Technika je spolehlivá, oklamat se nedá

Ombudsman Blesk se obrátil na tiskového mluvčího Magistrátu Hlavního města Prahy Víta Hofmana se žádostí o vysvětlení nejčastějších dotazů, které řidiči na techniku na ulicích mají.

Kdo a na základě čeho stanovuje výši pokuty?

„To upravuje zákon (č. 250/2016 Sb.). Pokuty za přestupky v silničním provozu pak upřesňuje zákon o silničním provozu (zákon č. 361/2000 Sb., v ust. § 125c odst. 5, § 125d odst. 2 a § 125f odst. 4). Určení výše pokuty upravuje zákon o odpovědnosti za přestupky. Vždy se přihlíží k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím i polehčujícím okolnostem a řadě dalších věcí, specifikovaných v zákoně. Pokuty ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě zákona o silničním provozu.“

Kdo a jakým způsobem pokuty vymáhá, pokud nejsou uhrazeny ve stanoveném termínu (a jak je dlouhý?)

„Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci. Pokud správní orgán nestanoví lhůtu jinou – viz. § 46 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky. Pokud není pokuta uhrazena v stanoveném termínu, věc se předává do standardního exekučního řízení.“

Liší se výše pokuty podle závažnosti dopravního přestupku?

„Ano, výše pokuty se liší. V zákoně (ust. § 125c, § 125d a § 125f) jsou stanoveny jednotlivé skutkové podstaty přestupků v silničním provozu a výše trestů za ně.“

Může se řidič odvolat proti pokutě, nebo je povinen ji uhradit a ohradit se proti ní až poté?

„Proti rozhodnutí o přestupku je možné se odvolat. Proto je splatnost pokuty stanovena zákonem až po nabytí právní moci rozhodnutí.“

Jaký je postih pachatele přestupku v dopravě, pokud pokutu neuhradí?

„Za jeden skutek lze uložit trest jen jednou, proto v případě neuhrazení pokuty již žádný postih není, vyjma exekučního řízení.“

Co se děje pokud člověk nepřevezme vyrozumění o přestupku a pokutě a tvrdí, že nic neobdržel?

„Doručování upravuje zákon (č. 500/2004 Sb.), kdy i při nepřevzetí zásilky do vlastních rukou lze za zákonem daných podmínek uplatnit „fikci“ doručení. To znamená, že se zásilka bere za doručenou, i když si ji adresát nepřevzal.“

Vůz nemusí řídit vždy majitel, nýbrž i osoba blízká, přítel apod. Kdo hradí pokutu v tomto případě?

Za přestupek odpovídá vždy pachatel přestupku. Jediná výjimka existuje v případě přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu (Provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.) V tomto případě provozovatel vozidla za tento přestupek odpovídá, pokud a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání, b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.“

Jsou technická záznamová zařízení vždy spolehlivá? Kdo a jak často jejich činnost kontroluje? Lze jejich záznam zpochybnit?

„Veškerá záznamová zařízení podléhají každoročnímu přezkoušení a certifikaci Českého metrologického institutu (viz. zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii). Zpochybnit lze samozřejmě cokoliv, je ale své tvrzení nutno prokázat relevantními důkazy.“

Video: Lidé doplácejí na chyby úředníků. Ombudsmanka Šabatová: „Je to lepší než před lety.“

Fotogalerie
7 fotografií