Soudě podle společného tvrzení obou dcer pana Hrubeše – Jiřiny Branišové (60) a Jitky Bláhové (58) – nebyly vtahy v jejich rodině nikdy ani rodinné, ani cituplné. „Mě se máma zřekla hned po porodu, dala mě do kojeneckého ústavu. Vychovali mě tátovi rodiče, slitovali se,“ říká paní Bláhová a její ses tra ji doplňuje: „Já ani nevěděla, že nějakou sestru mám, táta byl pod takovým pantofl em, že doma neřekl nic, co by ona předtím neschválila.“ S matkou se po pohřbu otce rozešla i ona.

Průtahy

Vdova, paní Lidmila (81), podle sester hned po otcově smrti převedla veškerý majetek, který jí zesnulý daroval pár měsíců před svojí smrtí, na svého bratra. Nebylo toho málo, chata, auto, vesnický dům a další. V dědickém řízení zůstal jen byt v Plzni, oceněný na necelých 800 000. Biologická matka obou dcer z této hodnoty měla obdržet o něco víc než 350 000 korun. O zbytku notář rozhodl, že ho vyplatí oběma dcerám rovnou částkou do dvou let.

„Tehdy se máma poprvé odvolala k soudu. Nejprve uváděla, že je nemajetná důchodkyně, která ty peníze nemá a nemá ani, jak je sehnat,“ vzpomíná na záležitost starou víc než sedm let paní Jitka. Řízení u soudu se protahovalo, vdova Lidmila H. k němu buď nechodila, nebo onemocněla. I přesto ale dal soud v roce 2012 za pravdu oběma sestrám s tím, že jim poměrná částka za byt náleží. „Ale to byl teprve začátek,“ připojuje se druhá dcera, paní Jiřina.

Nález

„Máma nás osočila, že jsme jak ji, tak i tátu vlastně pořád nenáviděly, jen z obou tahaly peníze a žily nezřízeným životem.“ Skončilo to tvrzením vdovy, že prý její manžel chtěl obě své dcery vydědit. „To byla naprostá rána pod pás, tátu jsme, na rozdíl od ní, měly moc rády a bylo nám ho líto,“ neskrývá ještě dnes svoji nechuť nad jednáním vdovy mladší ze sester Jitka.

Nicméně paní Lidmile se podařil husarský kousek. Když v březnu 2013 vyklízela sklep (byt totiž, jak sama uvedla před soudem, chtěla prodat) našla v krabici manželovy boty a pod nimi vyděďovací listinu. A soudu tvrdila, že ji manžel vlastnoručně napsal i podepsal. „To jsme obě odmítly. Tátovo písmo to nebylo a podpis také ne,“ tvrdí paní Jitka.

Na návrh obou dcer soud požádal o písmoznalecký posudek. Zpracovala ho soudní znalkyně JUDr. Miroslava Samková. Na základě jejího dobrozdání pak Okresní soud v Plzni konstatoval, že: „…listina o vydědění nebyla psána zůstavitelem a podpis zůstavitele není jeho podpisem.“ Jinými slovy řečeno – šlo o falzifikát sestavený zatím neznámým pachatelem, který (rovněž zatím) nebyl dopaden.

„My jsme to věděly od začátku, že jde o podvrh. Vždyť to bylo napsáno na obyčejném linkovém papíře, úplně chaoticky, s jiným kladením písmen, než jak to dělal otec. Byl totiž hodně pečlivý a na psaní si vždycky dával záležet,“ vysvětluje Jiřina Branišová.

Bez konce

Protože vdova Lidmila se ani potom neměla k proplacení dědického podílu oběma svým dcerám, byla proti ní nařízena exekuce. Tu napadla u soudu, opět s poukázáním na svoji nemajetnost a vysoký věk, a odvolací soud exekuci zrušil a vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.

„Táhne se to a konec nikde vidět není,“ postěžovala si paní Jitka Bláhová. „Už od nás dokonce odešel náš právní zástupce, že na to nemá nervy ani čas, a my si musely najít nového,“ trpce se směje a dodává, že právě kvůli neslýchaným průtahům ve vyřízení dědictví se sestry obrátily na Ombudsmana Blesku.

Na zpochybnění je už pozdě

Bohužel jedná se o typický příklad, kdy se situace postupně nechala zajít do slepé uličky. Největší problém ale byl založen na samém začátku. Ombudsman Blesku JUDr. Novák napsal: „Dcery či alespoň jedna z nich se měly v rámci dědického řízení pokusit zpochybnit převody majetku na matku těsně před smrtí otce. To bohužel neučinily.“

To, že matka převedla majetek na svého bratra, jednoznačně svědčí o tom, že se právně radila jak postupovat, míní ombudsman. Tím vytvořila právní bariéru právě proti tomuto zpochybnění. Pokud by ovšem zpochybnění převodu majetku z otce na matku bylo provedeno ještě před převodem na jejího bratra, pak by bratr nekonal v dobré víře a bylo možné pokoušet se získat majetek zpět do dědictví.

„To však je již dnes pasé a zmiňuji se o tom pouze proto, aby si lidé uvědomili, že je třeba konat a otálení není na místě nikdy,“ tvrdí ombudsman JUDr. Pavel Novák. Dnes se jedná pouze o úhradu oněch peněz z podílu na bytu v Plzni. Zde lze konstatovat, že více než co sestry už udělaly, udělat nemohou. Mají podán návrh na exekuci a zde nezbývá než vyčkat konečného rozhodnutí.

„Pro urychlení věci doporučuji sestrám obrátit se na ministerstvo spravedlnosti se stížností na průtahy v řízení. To by mohlo účinně pomoci, avšak i tak to vypadá ještě na delší čas, řekněme v horizontu jednoho roku,“ radí sestrám Ombudsman Blesku JUDr. Pavel Novák.

VIDEO: Podvodník mu dluží 220 tisíc za ubytování dětí. Dostane peníze zpět?

Video
délka: 02:10
720p 480p 360p 240p

Podvodník mu dluží 220 tisíc za ubytování dětí. Dostane peníze zpět? Redakce Blesk TV

Fotogalerie
2 fotografie